Muzeum hry

Výrazně červená barva zdobící v těchto dnech několik polí v okolí Jičína patří jetelu inkarnátu (Trifolium incarnatum L.). Nejedná se o žádnou novinku: tento druh, původní v jižní a západní Evropě, je u nás pěstován již od 19. století. Používá se jako krmivo, či zelené hnojivo a je i plodinou medonosnou. Kromě barvy je zajímavý i svou velikostí: dosahuje až 50 cm a jeho květenství (hlávka) cca 4 cm. Pokud byste si jím chtěli obohatit zahradu, upozorňuji, že větší mrazy nepřežívá.

Petra Zíková

Druhá světová válka měla v poměrech našeho města mnoho různých tváří. Přes persekuce, přítomnosti německého vojska, gestapa a mnoha německých úřadů, žilo bohatým kulturním i sportovním životem. Největší sportovní událostí v době Protektorátu bylo v Jičíně pořádání Mistrovství Čech v krasobruslení.

Plánování mistroství

Střediskem sportovního dění ve městě byl v té době Sportovní klub Jičín, který sdružoval řadu odborů a oddílů, mezi nimi i oddíl ledního hokeje. Na jednom z mnoha jednání vznikla myšlenka uspořádat krasobruslařský podnik většího rozsahu. Nakonec bylo rozhodnuto v Jičíně uskutečnit Mistrovství Čech mužů a žen v krasobruslení. Vznikl rozsáhlý organizační výbor a jeho prvním úkolem bylo zajistit na dobu delší než jeden týden ubytování a stravování pro účastníky, což představovalo zajistit plnou kapacitu jičínských hotelů a ubytoven, jako byl například hotel Košíček na Prachově apod. Dále se připravovaly plakáty a nejrůznější tiskoviny. K takovémuto podniku byly samozřejmě zapotřebí finance, které se zčásti zajišťovaly i prostřednictvím darů. Rybník Kníže se na krátkou dobu proměnil v malý stadion. Na rybníku v místě dětského bazénu vyrostly dřevěné tribuny podle návrhu ing. Douska, byla pořízena sedadla a rozhlas, zařizovala se potřebná celodenní úprava ledu a další. Předsednictví čestného výboru přijal Jindřich Schlik. Ředitelem závodu byl jmenován Jan Kotrč, předseda Zimního odboru Sportovního klubu v Jičíně.

Průběh mistroství

Samotné mistrovství se konalo za krásného slunečného dne 12. ledna 1941. Od osmi hodin ráno probíhaly povinné jízdy mužů, žen a nováčků, od čtrnácti hodin potom volné jízdy všech kategorií. Diváci zcela zaplnili prostory na tribunách. Vítězi jednotlivých kategorií z 35 zúčastněných se stali: v mužích student Josef Dědič, později činný v krasobruslařském světě, v ženách byla první Mil. Kučerová, ve dvojicích potom Doušová – Šula, v nováčcích mezi muži Ladislav Čáp a mezi ženami Dáša Hrubá. Na snímku pocházejícím ze sbírky RMaG v Jičíně je zachycena právě Dagmar Hrubá, která se v Jičíně stala miláčkem publika.

Český bruslařský svaz pověřil Sportovní klub S. K. Jičín uspořádáním Národního mistrovství Protektorátu v krasobruslení i v následujícím roce, ačkoliv o tento post usilovala řada větších měst, jako například Olomouc.

Více informací o životě za druhé světové války v našem městě se můžete dozvědět na aktuální výstavě jičínského muzea s názvem "Život v Jičíně za druhé světové války".

Hana Fajstauerová

Regionální historik a středoškolský učitel Jaroslav Mencl (1893 - 1971) je autorem několika významných publikací o Jičíně, z nichž vyniká především jeho dvousvazková Historická topografie města Jičína, ve které popisuje město Jičín dům od domu, zmiňuje jejich majitele, uvádí významné jičínské osobnosti spolu s jejich životopisem a u významných staveb a institucí, jako jsou například školy či úřady, přidává i jejich historii. Nesmíme však zapomínat ani na jeho další významné dílo, a to Pověsti jičínského kraje.

Pověsti jičínského kraje vyšly nejdříve ve 3. (1937) a 4. (1938) ročníku Sborníku Musejního spolku v Jičíně, ale již v roce 1938 se dočkaly vlastního výtisku vydaného Musejním spolkem v Jičíně v podobě Zvláštního otisku ze Sborníku Musejního spolku v Jičíně.

Publikace na svých 184 stranách obsahuje 127 pověstí z Jičína a jeho okolí. Její součástí je i mapka s plánem jejich umístění. Jaroslav Mencl rozdělil pověsti do sedmi tematických okruhů: Pověsti o Valdštejnovi, Pověsti o hradech a zámcích, Pověsti o kostelích a kaplích, Pověsti o křížích, kapličkách a sochách, Pověsti o vodách, studánkách, rybnících a řekách, Pověsti o kopcích a údolích, o lesích a polích a Pověsti o městech a vsích.

Předchůdci Jaroslava Mencla

Jaroslav Mencl ve sbírce pověstí vychází především z prací svých předchůdců. Již na počátku 19. století zaznamenával pověsti z jičínského kraje kopidlenský děkan A. Vacek, později také prof. Antonín Maloch či dr. Vladislav Lepař, který sesbíral pověsti týkající se oblasti Prachovských skal. Na konci 19. století zaznamenal při svých národopisných sběrech v oblasti severovýchodních Čech mezi lidovými povídkami také značné množství pověstí Josef Štefan Kubín. V letech 1881 až 1883 otiskly tehdejší jičínské noviny Krakonoš anonymně soubor pověstí pod názvem Obyčeje, pověry a pověsti z okolí jičínského, jejichž autorem by mohl být právě Kubín. Největším souborem jičínských pověstí až do vydání Menclova díla byla kniha Pověsti Jičínska od J. Mrštíka, která vyšla patrně někdy kolem roku 1920.

Některé z pověstí jsou však ještě starší a jsou doloženy i v dobových písemných pramenech. Jednou z nejstarších je například pověst o Žižkovi a Kosti, kterou uvedl ve svém dopise kosteckému hejtmanovi Hosiánovi hrabě Heřman Černín již v roce 1639, v době vpádu Švédů. Další z pověstí, týkající se katastrofy jičínského zámku v roce 1620, byly zaznamenány Pavlem Skálou ze Zhoře v 17. století. Pověsti o Valdštejnovi jsou zmíněny u jeho prvního životopisce Václava Vojtěcha Červenky z Věžnova, který byl v 17. století jičínským děkanem.

Menclovy Pověsti jičínského kraje jsou zapsány jako sbírkový předmět ve sbírkách Regionálního muzea a galerie v Jičíně pod signaturou R 30 a byly převzaty z původní knihovny jičínského Musejního spolku. V knihovně jičínského muzea naleznete také Menclův rukopis Pověstí pod signaturou RU 12.

Gabriela Brokešová