Zakrojte si u nás aneb příběh chleba

Chleba patří k základním a nejběžnějším potravinám našeho domova. Kdy se však objevil poprvé a kolik druhů chleba se vyrábělo například v 15. století, odkrývá nová velikonoční výstava jičínského muzea.

Jak říká staré české přísloví „Chytrá hlava pamatuje na klobouk, ale moudrá hlava pamatuje na chleba“. Tato pochutina často tvoří i jednu z prvních položek na našich nákupních seznamech a proto nám dnes připadá naprosto obyčejná. „Chléb od nepaměti provází každodenní kroky člověka a stal se nedílnou součástí lidové slovesnosti i lidových obřadů od narození až do smrti. Svou úlohu hraje v písních, koledách, pověstech, příslovích či přirovnáních. Pomocí chleba se dají vyjádřit charakterové vlastnosti člověka, vztahy dědictví i vztahy v zaměstnání. Nedílnou úlohu sehrál v magických obřadech a věštění, které naši předkové praktikovali při vánočních, velikonočních i dalších svátcích církevního roku, či se uplatnil při lidovém léčení. Chléb symbolizoval život jako takový a lidé si jej v dřívějších dobách nadmíru vážili“ říká na úvod kurátorka výstavy Mgr. Hana Macháčková.

Nová výstava představuje vývoj chleba od pravěku, kdy se objevují první obiloviny, a pokusy připravit z nich mouku. Příprava kvašeného chleba je známá téměř šest tisíc let. Archeologické nálezy z tohoto období na švýcarských lokalitách dokládají výrobu malých bochníčků. K největšímu rozmachu chleba dochází ale až v období středověku. „Bohatství druhů ukazují zprávy z 15. století, kde bylo známo 20 druhů chleba vyráběných z ječmene, prosa, žaludů, rýže, ale také chléb oplatkový, koláčový či žemlový a další druhy, které nebyly připravované z chlebového kvasu“ doplňuje H. Macháčková. Pekaři sdružující se v této době do cechů byli významnými a váženými osobami v životě města. Často se však chléb stával nedostatkovou potravinou. Především v období hladu a neúrody využívali naši předkové nejrůznější náhražky pro přípravu chleba. K běžné žitné mouce byla přidávána mouka například z lišejníku, březového dřeva, kopřiv, lebedy aj. Také během první světové války byl chléb pouze na příděl a jeho kvalita se značně zhoršila, protože byl do těsta přidáván semletý mech, dřevo, jehličí nebo seno.

Historický vývoj této pochutiny doplňuje také množství dokladů hmotné kultury spojených s přípravou chleba jako například archeologické nálezy, nejrůznější mírky na mouku a obilí, jakým byl také cejchovaný věrtel z roku 1806 určený pro jičínský trh s obilím a moukou, ale také zásobnice keramické či slaměné, moučná truhla, díže na zadělávání těsta i památky na jičínský pekařský cech.

Výstava „Zakrojte si u nás aneb příběh chleba“ je otevřena od 18. března do 1. května 2016 ve výstavní chodbě, a to denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin.