Lékaři pocházející z Vysokého Veselí

V roce 2006 byla do Regionálního muzea a galerie v Jičíně předána pozůstalost Bohuslava Špačka z Vysokého Veselí. Součásti souboru je materiál týkající se rodáků Veselí a okolí. Mezi nimi figuruje i MUDr. Miloslav Seeman, DrSc., který se zde narodil 15. února 1892. Prof. Seeman je autorem uznávané teorie o extrapyramidovém původu koktavosti a vypracoval systém komplexní léčby tohoto onemocnění, stal se zakladatelem oboru foniatrie v tehdejším Československu. Organizačně stál také při vzniku mezinárodní organizace pro logopedii a foniatrii (IALP), zasloužil se též o založení mezinárodního odborného časopisu Folia Phoniatrica, který začal vycházet v roce 1947 v Basileji.

Z jeho díla uveďme: O lidském hlasu (1. vyd. 1953), Poruchy dětské řeči (1. vyd. 1955) ad. V roce 1975 byl prof. Seeman jmenován čestným občanem Vysokého Veselí.

Prof. MUDr. Miloslav Seeman, DrSc. zemřel dne 11. února 1975 v Praze. V roce 2012 uspořádala Foniatrická klinika 1. LF UK a VFN v Praze k 120. výročí jeho narození odborné sympozium Seemanův den.

Dalším rodákem a také lékařem byl univerzitní profesor MUDr. Jan Deyl. Narodil se ve Vysokém Veselí 24. června 1855. Po absolvování jičínského gymnázia studoval lékařskou fakultu v Praze a Vídni, promován na doktora medicíny byl 16. července 1880.

V letech 1883 – 1887 působil jako asistent na oční klinice u prof. Josefa Schöbla. Účastnil se mnoha stáží v Evropě (Berlín, Paříž ad.), po návratu pak založil ordinaci pro oční nemoci při české poliklinice. Roku 1893 byl jmenován mimořádným profesorem, v roce 1902 pak řádným profesorem očního lékařství a zároveň přednostou oční kliniky Univerzity Karlovy a očního oddělení ve všeobecné nemocnici.

V roce 1909 patřil mezi zakladatele Zemského spolku pro výchovu a opatřování slepých. Tomuto spolku také předsedal a zasloužil se o otevření Deylovy výchovny pro slepé (1910) v Praze na Malé Straně. Instituce několikrát měnila název, od roku 1960 existovala jako Střední hudební škola internátní a Odborná ladičská škola internátní, od roku 2006 nese název Konzervatoř Jana Deyla a střední škola pro zrakově postižené.

Jan Deyl byl rovněž předsedou Klárova ústavu pro slepé a místopředsedou Spolku pro slepecký tisk. Za 1. světové války byl spoluzakladatelem organizace České srdce. Z jeho samostatných prací uveďme: O tupozrakosti alkoholové a tabákové (1891), O ochraně oka (1901), Návod pro ošetřovatele válečných poranění očních (1914) ad.

MUDr. Jan Deyl zemřel 16. února 1924 v Praze. Pohřebního obřadu, který se konal v panteonu Národního muzea dne 20. února, se zúčastnila řada známých osobností. Rakev s ostatky byla poté převezena vlakem do Vysokého Veselí, kde byla uložena do rodinné hrobky.

Jana Kořínková