svicenMohlo by se zdát, že všechny předměty v muzejních sbírkách jsou přesně určené, ale zdaleka tomu tak není. Nikdo neznáme všechno, a ne vždy pomůže odborná literatura. Ve sbírkách jičínského muzea jsou uloženy dva velmi zvláštní předměty, jejichž specifický tvar i výzdoba nastolují otázku, zda se skutečně jedná o hřbitovní svítilny, jak zní původní určení v muzejní evidenci s datací do 2. poloviny 19. století. Netradiční věžovitý tvar, použití symbolu srdce nad stylizovaným šestiramenným kolem v prořezávaných stěnách i otvor pro svíčku ve vrcholu působí v našem prostředí poněkud cizorodě. V dostupné odborné literatuře se tento typ svícnu neuvádí. Pátrání po jejich původu však přineslo své ovoce na internetu.

Jedná se o svícny, které jsou typické pro severskou a německou oblast, tedy germánskou kulturu, kde jsou označované jako Julleuchter (vánoční svícen) nebo také Turmleuchter (věžový svícen). Název byl vytvořen zřejmě až na konci 19. století, nebo na počátku století 20. Jejich historie podle některých zdrojů sahá do 16. století, ale severští národní obrozenci a také romantičtí novopohané 19. století jim přisoudili mnohem starší kořeny, odkazující k předkřesťanské době, kde měly představovat kultovní objekty při oslavách zimního slunovratu, svátku Jule. Odtud tedy Julleuchter. První zmínka se ale objevila až v roce 1888, kdy byl v časopise švédského literárního klubu Runa (založený J. A. Strindbergem) popsán nález svícnu tohoto typu v tamní oblasti Halland, který byl datován do 16. století, tedy do doby, kdy bylo ve Skandinávii rozšířeno používání svíček v domácnostech. Do 16. století, ale i v mladší době byly svíčky luxusním zbožím využívaným ojediněle, a to v kostelích, posléze i v bohatších domácnostech. Podobné archeologické nálezy jsou uloženy také ve sbírkách norských a dánských muzeí.

Vlivem novopohanského prosazování vánočního svícnu jako symbolu slunovratu sehrál svou roli v období nástupu nacizmu a během období Třetí říše v Německu. Nemalou měrou se o to zasloužil také historik Herman Wirth, působící v Nizozemí a Německu, který byl znalcem starověkých náboženství a symbolů, prosazovatelem starobylosti nordické rasy a nacionálním socialistou, který stál u zrodu SS. Zřejmě dopomohl k popularizaci vánočního svícnu v Německu. Jeho symbolika byla upravena pro potřeby nacistické ideologie. K popularizaci přispělo také vydání německého překladu výše zmíněného švédského článku v roce 1933. Od roku 1936 do roku 1945 tak vzniklo velké množství vánočních svícnů Julleuchter, které sloužily k propagaci ideologie SS.

Při bližším prozkoumání obou svícnů z jičínských sbírek skutečně nalezneme na jedné základně nohy dvě specificky stylizovaná písmena S (propletené Sig runy) odkazující k této temné minulosti.

Vánoční svícny z nacistické éry jsou keramické, neglazované, uvnitř duté, s kruhovým otvorem v základně, připomínající tvarem věž, na vrcholu s otvorem pro jednu svíčku. Kvalitou se velmi liší. Některé jsou vyrobené z plaveného jílu s různými příměsemi kamínků, ty nejkvalitnější pak z kameniny s kvalitním výpalem. Vyráběny byly litím polotovaru do formy, následně ručně začištěny a vypalovány. Na všech čtyřech stranách jsou zdobené symboly vycházejícími ze starogermánských run. Kolo odkazuje na runu Hagalaz, která symbolizuje krupobití (přírodní i krupobití střel v boji) a představuje vždy zásadní zvrat v životě a neštěstí. Srdce pak odkazuje k obnově života, představovat má domov a rodinný krb. Oba symboly společně měly v rámci nacistické ideologie vyjadřovat znovuobrození, mír, vítězství a nikdy neumírající sluneční světlo. Svícen měl být používán pro různé rodinné oslavy a svátky, ale především v době před zimním slunovratem a o svátku Julfest (severský svátek, který měl v době 2. světové války nahradit křesťanské Vánoce v Třetí říši, a byl slaven po dobu 12 dnů kolem slunovratu 21. prosince). Do slunovratu byla svíčka umístěna uvnitř svícnu, každý den se zapalovala jedna nová, a díky prolamovaným stěnám rozehrávala na zdech hru světla a stínu. V den slunovratu pak měla být přemístěna na vrchol svícnu, jako symbol nového slunce.

S výrobou těchto svícnů je spojena porcelánka v německém Allachu, kde je začali vyrábět v roce 1936 a zejména pak jeho pobočka v koncentračním táboře v Dachau, kam se výroba přesunula v roce 1937 pro značnou vytíženost allašského provozu a kde k výrobě byli nuceni místní vězni. Svícny byly také unikátní v tom, že byly věnovány členům, důstojníkům a příznivcům SS jako vyznamenání a měly být součástí domácích svatyní. Kromě toho dostávali držitelé těchto svícnů speciální krabičku se svíčkou a připojeným dopisem od Heinricha Himmlera.

Po konci 2. světové války a pádu Třetí říše byl provoz v Allachu i jeho pobočkách uzavřen a nikdy nebyl znovu obnoven. Jeho výrobky mají téměř shodné rozměry pohybující se kolem 222 mm na výšku a 111 mm na šířku. Čemuž odpovídají také oba svícny z našich sbírek s rozměry 225 mm a 223 mm výšky a 105 mm a 113 mm šířky. U obou svícnů je patrná jiná kvalita materiálu, jeho propracování i výpalu. Jeden je vyroben z jemné hlíny bez hrubších příměsí, s kvalitnějším výpalem a dekor je výraznější, zatímco u druhého svícnu byla použita méně kvalitní hlína s hrubší strukturou, dekor je nevýrazný, začištění není dostatečné a výpal není tak kvalitní. Oba nesou na nožce základny propletené runy Sig.

Tato vtlačená nebo rytá značka (značka germánské čistoty) má představovat známku kvality výrobku vyrobeného podle výtvarných návrhů a standardů SS. Pod runami se objevovalo ještě značení závodu, ve kterém byl svícen vyroben, ale nemusí to být pravidlem. Oba svícny z našich sbírek další označení nemají. Velmi ceněné jsou svícny značené velkým písmenem B s runami, což odkazovalo na výrobu v Sudetech na území okupovaného Československa, kde B je zkratkou Bohemia. Jednalo se o několik závodů v okolí Karlových Varů (např. Sedlec a Merklín) a vznikaly na zakázku pro příslušníky SS působící na území Protektorátu v letech 1938–1945. Do dnešní doby mají tyto předměty velkou sběratelskou hodnotu, i když po válce začalo vznikat mnoho kopií.

I přesto lze předpokládat, že oba svícny z jičínské sbírky patří k originálům z období 2. světové války. Po válce se oba svícny zřejmě dostaly do prostředí, kde o jejich původním účelu neměl nikdo povědomí a mohly tak získat novou funkci bez zatížení nacistickou mytologií a ideologií. Svícny však nebyly zřejmě příliš využívané ani původním majitelem, protože uvnitř nenesou žádné stopy očazení. Jeden z nich však nese hojné stopy vosku na povrchu, takže byl využívaný jako zajímavý a v našem prostředí netradiční svícen.

                                                                                                                                Hana Macháčková

Program

Výstava Bohové a hrdinové z pozdní doby bronzové na Jičínsku ve virtuálním světě

Výstava | Muzeum
Virtuální prohlídka výstavy Bohové a hrdinové...
Už se Vám stýská po právě ukončené výstavě Bohové a hrdinové z konce doby bronzové na Jičínsku? Pokud...

Barbora Bieylonovič: Cesta ticha

Výstava | Zámecká galerie
VÝSTAVA 1. 11. – 11. 12. 2022
Jičínské muzeum Vás srdečně zve na výstavu malířky Barbory Bieylonovič s názvem Cesta ticha....

Vstupné zdarma každou první středu v měsíci

Muzeum | Muzeum
VSTUPNÉ ZDARMA
Od 7. prosince až do konce roku 2023 bude ve všech muzeích, galeriích a hvězdárnách zřizovaných...

Výběrové řízení na pozici Muzejní pedagog

Muzeum | Muzeum
Výběrové řízení na pozici Muzejní pedagog
Regionální muzeum a galerie v Jičíně vypisuje výběrové řízení na pozici Muzejní pedagog (0,5...

Hurá, muzeum! 4/2022

Muzeum | Muzeum
Nové Hurá, muzeum!
Právě vyšlo podzimní číslo muzejního čtvrtletníku Hurá, muzeum! Přečíst si ho můžete zde.

Muzejní noviny – Liběšice

Muzeum | Muzeum
Nové Muzejní noviny
Právě vyšlo nové číslo Muzejních novin, tentokrát věnovaných obci Liběšice. Muzejní noviny si...

Курси Чеської мови для українців. Kurzy českého jazyka pro Ukrajince.

Muzeum | Muzeum
Курси Чеської мови для українців

Plán výstav na rok 2022

Muzeum | Muzeum
Plán výstav na rok 2022
Regionální muzeum a galerie představuje plán výstav na rok 2022.

Jaroslav Wagner, památkář a jičínský rodák

Muzeum | Muzeum
NOVÁ PUBLIKACE
Právě vyšla nová publikace jičínského muzea věnovaná významnému památkáři a jičínskému rodákovi...

Jičínsko na historických pohlednicích

Muzeum | Muzeum
PUBLIKACE
Na konci roku 2020 vydalo jičínské muzeum novou publikaci Jičínsko na historických pohlednicích ze...

Stálá expozice muzea

Muzeum | Regionální muzeum a galerie v Jičíně
úterý–neděle, 09.00–17.00
Regionální muzeum v Jičíně umožňuje ve své expozici čtyři samostatné cesty prohlídky. První obsahuje...

Obrazárna barokních mistrů

Muzeum | Regionální muzeum a galerie v Jičíně
úterý–neděle, 9.00–17.00
Obrazárna barokních mistrů nabízí, jak už název napovídá, mistrovská díla významných umělců českého baroka...

Konferenční salónek

Muzeum | Regionální muzeum a galerie v Jičíně
úterý–neděle, 9.00–17.00
Konferenční salonek je jediným autenticky dochovaným zámeckým prostorem jičínského zámku. V roce 1813, v...

Panská oratoř

Muzeum | Regionální muzeum a galerie v Jičíně
úterý–neděle, 9.00–17.00
Zámecká oratoř, která je součástí kostela sv. Jakuba, byla propojena s jičínským zámkem zděným schodištěm na...

Muzejní herna

Muzeum | Regionální muzeum a galerie v Jičíně
úterý–neděle, 9.00–17.00
Místem hry a odpočinku v jičínském muzeu je naše herna. Ta nabízí možnost sestavit si z...

Otevírací doba

Muzeum
září–říjen
út–ne 9–17
pondělí zavřeno
so a ne
polední přestávka
12–12.30

listopad–prosinec
út–ne 10–16
so a ne
polední přestávka
12–12.30

leden–únor
út–ne 9–17
pondělí zavřeno
so a ne
polední přestávka
12–12.30

březen
út–ne 9–17
pondělí zavřeno
so a ne
polední přestávka
12–12.30

duben–červen
út–ne 9–17
pondělí zavřeno
so a ne
polední přestávka
12–12.30

červenec a srpen
po–ne 10–18

Galerie

září–říjen
út–ne 9–17
pondělí zavřeno
so a ne
polední přestávka
12–12.30

listopad–prosinec
út–ne 10–16
so a ne
polední přestávka
12–12.30

leden–únor
út–ne 9–17
pondělí zavřeno
so a ne
polední přestávka
12–12.30

březen
út–ne 9–17
pondělí zavřeno
so a ne
polední přestávka
12–12.30

duben–červen
út–ne 9–17
pondělí zavřeno
so a ne
polední přestávka
12–12.30

červenec a srpen
po–ne 10–18

Vstupné

Muzeum
Rodina (2 dospělí + děti)..........150 Kč
Dospělí .................................. 80 Kč
Senioři, studenti, děti .............. 40 Kč
Děti do 6 let............................ zdarma
Hromadné vstupné................... 40 Kč/os. (-10%), průvodce zdarma
AMG, NPÚ............................. zdarma
Hromadné vstupné
pro mateřské školy...................  5 Kč, doprovod zdarma

Pro občany Ukrajiny vstupné do muzea i galerie zdarma po prokázání totožnosti.

Galerie
Rodina (2 dospělí + děti).......100 Kč
Dospělí ..................................... 45 Kč
Senioři, studenti, děti.................. 20 Kč
Děti do 6 let............................... zdarma


Kontakt

Regionální muzeum
a galerie v Jičíně
Muzeum hry

Valdštejnovo náměstí 1
506 01 Jičín
+420 493 532 204
IČO: 084549
Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
www.muzeumhry.cz

 

zonerama youtube

krajicomRMaG je příspěvkovou organizací zřizovanou Královéhradeckým krajem
Copyright © 2014 Regionální muzeum a galerie v Jičíně – muzeum hry.
Všechna práva vyhrazena.