RNDr. Karel Samšiňák, CSc.

Karel Samšiňák se narodil v Sobotce 2. ledna 1923, v krásném starém domě čp. 201, tehdy v Komenského, dnes Jičínské ulici. Nejstarším známým předkem z otcovy strany byl tesař Jan Samšiňák, který se v 17. století podílel na tesařských pracích na černínských stavbách, předkové z maminčiny strany byli libošovičtí kameníci, kteří pracovali v lažanských lomech. Otec Karla Samšiňáka byl neobyčejně zdatným obchodníkem, oba rodiče byli členy Sokola a tam se asi i seznámili. Maminka se také značně zajímala o kulturu: hrála ochotnické divadlo, zpívala a ráda četla.

V letech 1938 - 1942 studoval Karel Samšiňák na klasickém gymnáziu v Mladé Boleslavi, na maturitním vysvědčení měl připsáno ještě zvláštní uznání za úspěch na poli přírodních věd. V letech 1942 – 1944 pak studoval na Střední průmyslové škole automobilní také v Mladé Boleslavi. „K tělesné kultuře jsem měl vždycky daleko. Hledal jsem za vším nějaký účel a prostná či nářadí neměla pro mne žádnou náplň. Začal jsem sbírat. Nejprve pohledy s náměty z českých dějin…pak jsem přešel na přírodu. Herbář, brouci a pak mravenci!“ Po otevření vysokých škol v roce 1945 nastoupil na Přírodovědeckou fakultu UK do kruhu kolem parasitologa prof. Otty Jírovce, v roce 1949 byl jmenován doktorem přírodních věd. Poté pracoval jako vedoucí Okresního muzea v Děčíně. V období od 1. 11. 1951 do 8. 2. 1952 absolvoval vojenskou službu, od 8. 2. 1952 do 25. 11. 1953 pak vojenskou službu s klasifikací „E“ (tzn. politicky nespolehlivý, odvod do Pomocných technických praporů bez ohledu na zdravotní stav).

Myrmekologie (nauka o mravencích), akarologie (nauka o roztočích)

Později se začal Karel Samšiňák více zabývat roztoči. Působil jako myrmekolog a akarolog v Entomologickém ústavu ČSAV v Praze. Objevuje roztoče z čeledi Pyroglyphidae, který žije v lůžkovinách a vyvolává alergie. „Neměl jsem žádné politické, ani jiné funkce, mohl jsem se věnovat jen práci. Náhoda mi přihrála mezinárodní spolupráci na výzkumu astmatu, řada dalších náhod zajímavé problémy.“ V roce 1957 mu vyšla první kniha Klíč zvířeny ČSR.

Po nuceném odchodu z Akademie věd se mu naskytla možnost bydlení v obecním bytě v Šolcově statku, který až do znárodnění v roce 1950 patřil jeho rodině. Dům opravil a část předělal na výstavní síň. Zde pořádal výstavy výtvarného umění, kterých nakonec bylo kolem 300. Byla to také příležitost k seznámení s významnými výtvarníky, např. Maxem Švabinským, Oldřichem Kulhánkem ad. Při té příležitosti také RNDr. Samšiňák shromáždil velkou sbírku české grafiky. V letech 1973 – 1981 vydával s Vladimírem Mikulem a Jaroslavem Vitáčkem časopis Okno, v němž mj. prvně vyšly paměti malíře Vladimíra Komárka. Teprve v roce 1990 byl Šolcův statek v rámci restitucí vrácen do vlastnictví Karla Samšiňáka.

Dne 2. srpna 2008 RNDr. Karel Samšiňák, CSc. zemřel v hospici v Prachaticích. Za svého života byl členem několika spolků: Česká společnost entomologická, Česká parazitologická společnost, Spolek sběratelů a přátel ex libris, Spolek českých bibliofilů, Vlastenecko-dobročinná obec baráčnická, Společnost bratří Čapků, Klub sběratelů kuriozit, Klub bývalých příslušníků PTP ad.

V roce 2008 daroval RNDr. Karel Samšiňák, CSc. do Regionálního muzea a galerie v Jičíně své celoživotní dílo. Jednotlivé fotografie byly digitalizovány, grafika a písemný materiál byly jednotlivě popsány a zpracovány do muzejního programu a staly se součástí sbírek jičínského muzea.

Jana Kořínková