Muzeum hry

Studium historie patří v jičínském muzeu do odborného oddělení.
Témata pro studium se většinou přizpůsobují výstavám, které reagují na regionální výročí, významnou událost či osobnost. Takto byly zpracovány historie Sokola v Jičíně, Ochotnického spolku J. K. Tyl v Jičíně, dílo Václava Čtvrtka po jednotlivých letech, první světová válka, prusko - rakouská válka v roce 1866, resp. bitva u Jičína apod. Témata jsou samozřejmě zaměřena na Jičín a jeho okolí a jsou velmi různorodá. V přednáškách, výstavách i v článcích byla zpracována témata jako Situace Jičína v letech 1948 – 1989, Hospodářský život v Jičíně 1848 – 1948, Historie plováren na Jičínsku od konce 19. století apod. Jičín je tak postupně velmi podrobně zpracováván na základě archiválií, dobového tisku, vzpomínek pamětníků dobových fotografií a pohlednic. Specializace v oblasti historie zde není příliš možná, protože oddělení musí zaujmout celý rozsah bývalého okresu Jičín od prvních písemných zmínek. Takovou jistou specializací je určitým způsobem historie Jičínska po roce 1945. Jsou zpracovávány témata jako Odsun Němců na Novopacká, Situace po roce 1948, Rok 1968 v Jičíně apod.
Kromě této výše zmíněné spíše novodobé historie se postupně zpracovává historie obcí Jičínska od první písemné zmínky. Texty jsou součástí Muzejních novin, ale také kronik.
Součástí práce jsou samozřejmě i badatelské dotazy, korektury studijních textů, regionálních publikací apod.

Publikační činnost:
- Rozmarná léta aneb plovárny na Jičínsku. Regionální muzeum a galerie v Jičíně 2014, 122 s.
- Dějiny obce Jičíněves, Muzejní noviny 35, 2014, s. 1 - 13.
- Fotografie jsou jako okna do minulosti, Deník, 5. 2. 2013, s. 3.
- Na místě Okresního domu býval špitál, Deník, 23. 4. 2013, s. 3.
- Hledají se potomci fotografa Josefa Picka, Deník, 25. 6. 2013, s. 3.
- O kašnách na jičínském náměstí, Deník, 30. 10. 2013, s. 3.
- Od 1. července prožíval Jičín slavnostní dny, Deník 10. 12. 2013, s. 3.
- Spolupráce jičínského muzea s kronikáři, Hurá muzeum 1/2013, s. 2-3.
- Sborník pohádkové vzkázání Václava Čtvrtka, Hurá muzeum 1/2013, s. 6 - 7.
- Jičín včera a dnes, Hurá muzeum 2/2013, s. 7-8.
- Historie obce Staré Místo, Muzejní noviny 34, 2013, s. 1 - 16.
- Události 1968/1969 na Jičínsku. Historický kaleidoskop, 2-3/2013, s. 100-105.
- Výstava připomíná sté výročí narození Vlastimila Veselého. Nové Noviny, 1. 11. 2013, č. 42, s. 8.
- Fajstauerová, Hana: Výstava v muzeu představí práci fotografa Jiřího Trejbala. Nové Noviny 20. 1.
  2012, č. 3, s. 8.
- Výstava v muzeu připomene sté výročí založení jičínského ochotnického spolku J. K. Tyl. Nové noviny,21. 9. 2012, č. 37, s. 6.
- Historii T. J. Sokol Jičín přibližuje výstava. Nové noviny 5. 10. 2012, č. 39, s. 6.
- Historie obcí Bystřice a Važice od prvních zmínek do roku 1945, Muzejní noviny č. 33, červen 2012, s. 1-14.
- Alois Hlavatý, účastník tří odbojů. Nové noviny 24. 6. 2011, s. 8.
- Čaj o páté a další projekty zaměřené na práci se seniory v jičínském muzeu (přepracovaný referát přednesený na semináři Senioři v muzeu, Hodonín 14. – 15. 6. 2011), sborník ze semináře.
- Jan Prokeš, Sobotecký hodinář. Watch 2011.
- Prezentace a využívání historických fotografií v Regionálním muzeu a galerii v Jičíně. Historická fotografie, sborník pro prezentaci historické fotografie, roč. 10, 2011, s. 74 – 76.
- Jičín, živnostenská a amatérská fotografie mezi světovými válkami – přehled. Encyklopedie východočeské fotografie, list č. 54, vydává: Volné sdružení východočeských fotografů
  v Hradci Králové; 2011.
- Jičín, živnostenská fotografie do roku 1918 – přehled. Encyklopedie východočeské fotografie, list č. 53, vydává:Volné sdružení východočeských fotografů v Hradci Králové; 2011.
  Jiří Trejbal. Encyklopedie východočeské fotografie, list č. 58, vydává:Volné sdružení východočeských fotografů v Hradci Králové; 2011.
- Josef Picek. Encyklopedie východočeské fotografie, list č. 57, vydává:Volné sdružení východočeských fotografů v Hradci Králové; 2011.
- Dolní Lochov, historie obce. Muzejní noviny , obec Dolní Lochov; č. 32, s. 2 – 8; 2011.
- Václav Prokůpek a proces s tzv. zelenou internacionálou. Muzejní noviny, obec Dolní Lochov; č. 32, s. 14 – 15, 2011.
- Čaj o páté v jičínském muzeu. Věstník Asociace muzeí a galerií ČR, roč. 11, 2011
- Dějiny obce Jinolice do roku 1945. Muzejní noviny 31, 2010/1, s. 1 – 8.
- Dějiny obce Malechovice do roku 1945. Muzejní noviny 30, 2009/1, s. 1 – 7.
- Život malechovických obyvatel. Tamtéž, s. 12 – 15.
- Jičínští fotografové do roku 1945 (společně s J. Kořínkovou). RMaG v Jičíně 2010, 153s. - - Pomocné technické prapory. Osudy odvedených z Jičínska, Sobotecka, Novopacka a Hořicka. RMaG v Jičíně 2007.
- Příběh z padesátých let. Václav Prokůpek, Josef Knap a František Křelina. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší, supplementum 10, Semily 2005, s.105 – 117.
- Vladimír Cerman. In: Z Českého ráje a Podkrkonoší, 18, Semily 2005, s. 239 – 241.
- Otakar Číla. Tamtéž, s. 242 – 243.
- Vratislav Číla. Tamtéž, s. 244 – 245.
- Alois Hlavatý. Tamtéž, s. 246 – 257. (J. Kořínková)
- Dějiny obcí Úlibice – Řeheč do roku 1945. Muzejní noviny 27, 2005/1, s. 1 – 8.
- Dějiny obce Cholenice do roku 1945. Muzejní noviny 23, 2003/1, s. 1 – 4.
- Živnost kominická v Jičíně. Tamtéž, s. 17.
- Dějiny obcí Hubojedy, Plhov, Mackov, Šalanda, Bicanka do roku 1945. Muzejní noviny 24, 2003/2, s. 1 – 6.
- Dějiny obce Dobrá Voda do roku 1945. Muzejní noviny 22, 2002/2, s. 1 – 7.
- K historii jičínských nevěstinců. Tamtéž, s. 19 – 20.
- Hospodářský život a rozvoj průmyslu a živností na Jičínsku od druhé poloviny 19. století do roku 1948. In: Východočeský sborník historický 11, Pardubice 2002, s. 123 – 180. (studie zpracovávána pro Historie a současnost podnikání na     Jičínsku, Hořicku, Novopacku a Sobotecku. Městské knihy Žehušice 2002.)
- Bitva u Jičína 29. června 1866 očima pamětníků. Muzejní noviny 19, 2001/1, s. 21 – 22.
- T. G. Masaryk v Jičíně. Muzejní noviny 17, 2000/1, s. 22 – 23.
- Dějiny obcí Hradištko – Vrbice – Stříbrnice do roku 1945. Muzejní noviny 18, 2000/2, s. 1 – 7.
- Historie jičínských trhů. Tamtéž, s. 17 – 18.

Výstavy:
- 20. 9. 2014 - 2. 11. 2014 - První světová válka v Jičíně
- 15. 5. 2014 - 14. 9. 2014 - "Rozmarná léta na Jičínsku aneb historie plováren"
- 29. 2. 2013 - 12. 5. 2013 – Staré zlaté časy, výstava dobových fotografií.
- 26. 1. 2012 - 4. 3. 2012 - Jičín a okolí na snímcích Jiřího Trejbala (40. léta 20. století)

Edukátorské pracoviště v RMaG v Jičíně je úzce svázáno s pracovištěm pro práci s veřejností. Funguje od roku 2001 – nejprve s časovou dotací 2 hodiny týdně současně s pracovištěm průvodců, dnes jako samostatné oddělení. Edukátorské pracoviště má určeno tři hlavní programové proudy: „Muzeum a škola", „Muzeum na dotek" a „Muzeum hry".

1. Program "Muzeum a škola"

Zajišťuje spolupráci RMaG v Jičíně se školami všech stupňů a dalšími vzdělávacími zařízeními.
Na rozvoji muzejní pedagogiky v ČR pracujeme těmito činnostmi:
- pro mateřské školy a pro základní školy do 3. tříd realizujeme celoroční program Cesty Človíčka do minulosti 1
- pro základní školy od 1. do 4. třídy realizujeme částečně navazující program Cesty Človíčka do minulosti 2
- dále pro základní školy nabízíme Historicko - archeologický kroužek a projekt Jičínské náměstí kdysi a dnes
- pro základní a střední školy vyřizujeme předplatné pro školy
- tvoříme doplňkové edukační programy k většině výstav, které muzeum pořádá
- spolupracujeme se školami a Státním okresním archivem v Jičíně na společných projektech, např. Cestička do školy (2004), "Zpátky ni krok!" (2009), Zachytit zmizelé (2010), jsme vždy jedním z iniciátorů těchto projektů
- pokračujeme v tvorbě programu strukturovaných návštěv školních tříd v muzeu; navazujeme na program pro MŠ „Cesty Človíčka do minulosti 1" a pokoušíme se vytvořit propojený systém pro všechny stupně škol; usilujeme o to, aby muzejní program byl vytvořen ve spolupráci s učiteli jednotlivých tříd
- propagujeme jednorázové dílny k výstavám a koordinujeme jejich návštěvnost
- pravidelně prezentujeme používané metody a výsledky své práce v odborných kruzích především prostřednictvím konferencí či publikací

2. Program "Muzeum na dotek"

Program vznikl na základě dobré zkušenosti z praxe - interaktivní expozici Muzea hry, která obsahuje i objekty k hmatovému prozkoumáni, rádi navštěvují také nevidomí a slabozrací návštěvníci. Expozice nabízí dostatečné množství vypovídajících informací a podnětů i pro tuto skupinu návštěvníků. Dlouhodobě spolupracujeme s místním pracovištěm Tyflocentra, zajišťujeme speciální průvodcovské služby pro nevidomé a slabozraké ve stálé expozici i během krátkodobých výstav. Podle možností zařazujeme hmatové prvky do standardních výstav. Zároveň tak „zdravé" populaci představujeme svět nevidomých a pokušíme se obě skupiny návštěvníků přirozeně integrovat. Chceme fungovat jako „blind friendly" muzeum. To znamená:
- součástí stálé expozice je tzv. haptická skříň: za 12 dvířky se skrývá 12 muzejních předmětů, které je možné prozkoumat pouze pomocí hmatu. Prostor je vybaven dalšími prvky pro nevidomé (naváděcí lišta, označení předmětů v Braillově písmu, popisy předmětů a návod pro nevidomé v Braillově písmu i v černotisku).
- Muzejní noc 2011 - Muzejní noc potmě- nabídla široké veřejnosti program připravený s ohledem na nevidomé a slabozraké (hmatové výstavy, nášlapná stezka, koncert, psaní na Pichtově psacím stroji, asistence při komentovaných prohlídkách muzea, apod.)
- příležitostně připravujeme nášlapnou stezku (např. dílna při festivalu Jičín - město pohádky)
- jsme v kontaktu s organizacemi: Tyflocentrum Hradec Králové, o.p.s., Sdružení rodičů a přátel dětí nevidomých a slabozrakých, s pracovníky ZŠ a MŠ při nemocnici Liberec, o našich aktivitách informujeme Metodické centrum pro odstaňování bariér Sjednocené organizace nevidomých a slaborzakých.
- při sestavování výstavního plánu vyhledáváme tipy na výstavy s hmatovými prvky.
- plánujeme obohatit osmý sál vlastivědné expozice, který prezentuje přírodu jičínska, o hmatovou mapu krajiny.
- plánujeme uspořádání krátkodobých hmatových výstav a dílen za asistence studentů z oborů pedagogických, zdravotnických, aj. škol.
- jsme otevřeni dalším aktivitám, které náš program "blind friendly" muzea naplní.

3. Program "Muzeum hry"

Zabývá se hrou jako kulturním a komunikačním fenoménem. Využívá hru jako prezentačního prostředku v muzeu.
K jeho konkrétním činnostem patří:
- zpracování pracovních listů k jednotlivým výstavám

RMaG v Jičíně je členem komise pro muzejní pedagogiku a práci s veřejností Asociace muzeí a galerií ČR.

Činnost archeologického oddělení RMaG
Hlavní náplň archeologického oddělení RMaG, a to jak z hlediska časové vytíženosti, tak i personálního nasazení, lze shrnou do několika bodů:
1. Plánování a realizace záchranných archeologických výzkumů. Zpracování a vyhodnocování dat a poznatků získaných výzkumem. Vytváření odborných zpráv z výzkumů. Zveřejňování výsledků výzkumů pro odborné účely a jejich prezentace na odborných fórech.
2. Vyřizování agendy spojené s územími s archeologickými nálezy ve smyslu zákona 20/1987 Sb. Tím je myšleno zejména:
· Zpracování odborných podkladů pro výkonné orgány státní správy, samosprávy a odborné organizace státní památkové péče ve věci archeologického kulturního dědictví.
· Účast na stavebních řízeních a dalších odborných jednáních svolaných státními nebo samosprávnými orgány, odbornými institucemi nebo vlastníky objektů týkajících se památkové péče a ochrany archeologických památek a nálezů.
· Provádění odborných konzultací k zamýšleným stavebním změnám, udržovacím pracím nebo úpravám, spojených se zemními pracemi na územích s archeologickými nálezy.
· Zpracování podkladů pro podání návrhů na prohlášení archeologických lokalit a území za památku, řešení koncepcí jejich ochrany.
3. Provádění pravidelného terénního monitoringu zapsaných (včetně těch nezapsaných) archeologických památek. Vytváření odborných zpráv k amatérským nálezům archeologické povahy.

Dalším významnou náplní archeologického oddělení je péče o sbírkový fond. Jde především o podsbírku archeologie, numismatiky a faleristiky. Kromě pravidelných revizí provádíme monitoring stavu sbírkových předmětů, jejich obalů a příslušných inventárních záznamů. Zajišťujeme jejich konzervaci a restaurování. Dále provádíme digitalizace záznamů (karet) a dalších souvisejících pramenů k nálezovým okolnostem, včetně shromažďování příslušných bibliografických záznamů, které mají relevanci ke sbírkovým předmětům.
Z krátkodobého i dlouhodobého hlediska usilujeme o vytvoření fungující spolupráce s institucemi vědecko-výzkumného rázu, univerzitami a s archeologickými pracovišti v širším regionu. Značný archeologický potenciál území okresu Jičín lze zúročit vytvořením koncepcí obsáhlejších badatelských/systematických výzkumných projektů.
1) Zvyšování počtu archeologických akcí, především záchranných archeologických výzkumů, ale i monitoringu archeologických památek a nedestruktivní prospekce krajiny.
2) Rozvíjení a aplikace moderních metodik terénních výzkumů.
3) Realizace badatelských výzkumů s akcentací na moderní nedestruktivní metody výzkumu
4) Navázání spolupráce s archeologickými pracovišti působícími v širším regionu. Zapojení studentů (nejenom archeologie), ale i zájemců stran širší veřejnosti do výzkumné činnosti.

Archeologické oddělení RMaG v Jičíně se svoji činností také více otevírá veřejnosti, ale i odborné komunitě archeologů a jiných specialistů. Navazujeme spolupráci s dalšími subjekty ale i jednotlivci, zároveň se snažíme využívat možnosti čerpání dotací, které napomáhají realizovat i finančně náročnější výzkumné a popularizačně-prezentační projekty. Realizujeme přednášky pro veřejnost, chystáme se pořádat archeologické exkurze, oborovou konferencí a dalších výstupy.
Používání moderních trendů při terénních výzkumech
Některé moderní archeologické metody lze efektivně využít jak pro vlastní výzkum, tak i pro získání prezentačního materiálu použitelného pro výstavní činnost. Především tzv. letecká archeologie přináší velké množství cenných archeologických dat, ale také jako vedlejší produkt množství poutavých snímků krajiny, sídel a dalších objektů. Zaměřování a vizualizace nemovitých archeologických památek (stavby, relikty staveb, antropogenní reliéf) přináší opět několikeré využití (potřeby památkové ochrany, výzkumu, prezentace). Vynikající výsledky při průzkumu krajiny a vyhledávání archeologických lokalit přinášejí analytické povrchové sběry. Tuto metodu kombinujeme v omezeném měřítku s geofyzikálními metodami výzkumu (např. magnetometrie), leteckou archeologií (analýza porostových příznaků) a analýzou výškopisu a polohopisu laserového skenování krajiny.
Vynikající výsledky přináší kombinace cíleného archeologického a přírodovědeckého výzkumu (environmentální archeologie). Jedná se především o osteologické analýzy (zvířecí kosti), analýzy rostlinných makrozbytků, pylovou analýzu a speciální postupy z oboru fyzické antropologie. Neodmyslitelnou součástí moderního výzkumu významnější lokality jsou také absolutní datovací metody (dendrochronologie, radiometrické analýzy a další).
Archeolog a kurátor sbírek při výkonu své práce zodpovídá:
1) za výkon archeologické památkové péče na daném území v souladu se zákonem o státní památkové péči 20/1987 Sb. ve znění pozdějších předpisů,
2) za naplňování povinností vyplývajících z Povolení k provádění archeologických výzkumů Ministerstva kultury ČR a Dohody o rozsahu a podmínkách provádění archeologických výzkumů s Akademií věd ČR,
3) za realizaci a odbornou kvalitu všech etap archeologického výzkumu, včetně jeho koncepce, metodiky, empirického výzkumu, zpracování, vyhodnocení a publikace,
4) za správu archeologické sbírky, vedení systematické a chronologické evidence a každoroční hlášení změn v Centrální evidenci sbírek (CES) Ministerstva kultury ČR, (povinností vyplýváních ze zákona 122/2000 Sb. a vyhlášky 275/2004), pravidelné revize a navrhování sbírkových předmětů pro konzervování či restaurování.
a podílí se na:
1) koncepcí syntéz zabezpečení ochrany a záchrany archeologického dědictví ve vazbách na další obory pro výkon státní správy nebo samosprávy,
2) na prezentaci muzea, výstavní činnosti a práci s veřejností (edukace, přednášky), a to především formou popularizace a osvěty archeologického tématu (přednášky pro veřejnost, edukace, příspěvky do časopisů a novin).
3) spoluvytváření dobrého jména RMaG v Jičíně.
4) na mezioborové úrovni s kolegy, kteří se zabývají příbuznými disciplínami.
5) na vytváření výstav a dalších projektů s nearcheologickou tématikou.
6) na řešení problémů v rámci RMaG nesouvisejících přímo s archeologickým pracovištěm.