Výstavy - archiv

Výstavy
 

KAREL PAŘÍK - ARCHITEKT BOSNY A HERCEGOVINY
výstavní chodba muzea - 7. 5. 2010 - 13. 6. 2010

Výstava o architektu Karlu Paříkovi, rodáku z Veliše u Jičína, byla připravena pracovníky české ambasády v Sarajevu v letech 2006 až 2007 ve spolupráci s Velvyslanectvím České republiky v Sarajevu, Archivem Bosny a Hercegoviny, Zemským muzeem Bosny a Hercegoviny, Historickým muzeem Bosny a Hercegoviny a Historickým muzeem města Sarajeva. U příležitosti 150. výročí Paříkova narození byla otevřena výstava v sarajevském Národním muzeu a nyní je představována jičínském muzeu – v jediné české instituci. Výstava je průlomová v tom směru, že se jedná o vůbec první muzejní reflexi nedávno „znovunalezeného“ architekta Karla Paříka, rodáka z nedaleké Veliše u Jičína. Osobnost a dílo Karla Paříka by měly být také součástí nově připravovaného dokumentárního cyklu z dílny Davida Vávry a Radovana Lipuse.  Největší ambicí této výstavy je připomenout obyvatelům Jičínska osobnost, jejíž význam dalece přesáhl hranice regionu.

Karel Pařík se narodil 4. července 1857 ve Veliši u Jičína, reálku absolvoval v Jičíně, stavební střední průmyslovou školu vystudoval ve Vídni. V roce 1878 se zapsal na vídeňskou akademii, kde byl žákem slavného dánského architekta Theophila von Hansena, zakladatele neorenesance v architektuře. Do Sarajeva přišel patrně už na jaře roku 1884. Možná to bylo i pod vlivem jeho spolužáka, architekta Josipa Vancaše, s nímž spolupracoval na stavbě sarajevské katolické katedrály a hlavní budovy Zemské vlády.

Pařík byl v podstatě obyčejný, nicméně však nesmírně pilný a vzdělaný stavař a architekt, který stojí za vznikem nejméně 117 doložených projektů po celé Bosně a Hercegovině a dalších asi 40, na nichž se nějakým způsobem podílel. Řadu dalších projektů přitom realizoval i v Chorvatsku. Jako skutečný dělník architektury vyprojektoval široké spektrum staveb - školní, společensky prospěšné a kulturní objekty, objekty pro státní službu, soudní budovy a věznice, administrativní a správní budovy pro náboženské spolky, sakrální a vojenské stavby, státní hospodářské budovy, nemocnice, banky, pohostinské a rekreační objekty, komplexy s bytovými a nebytovými prostorami. Zároveň je autorem několika regulačních plánů. Tvořil jak v duchu teorií romantického, tak i přísného historismu. V jeho projektech se buď propojují byzantské a islámské vzory s kubistickým stylem vídeňské architektury, nebo snoubí byzantské a islámské vlivy s jinými styly podle teorií romantického historismu. Velmi důkladně se seznámil s architekturou Španělska a severní Afriky, což mu dost výrazně pomohlo již při prvních projektech pro Sarajevo. Významný je jeho přínos tzv. „bosenskému stylu“. Hlouběji se ponořil do prostorové kvality regionální, tj. osmansko-turecké architektury se specifickými rysy bosensko-hercegovinské architektury.

V Sarajevu byla vydána i trojjazyčná monografie o životě a díle tohoto architekta, Poštovní správa Bosny a Hercegoviny k výročí vydala i příležitostnou známku s jeho portrétem. Zcela obnoven byl hrob Karla Paříka a odhalena pamětní deska v budově Národního divadla. 

SDRUŽENÍ PRAŽSKÝCH MALÍŘŮ A JEJICH HOSTÉ

17.4.2010 - 23.5.2010

ABRAMJAN TIGRAN . ANTONOVÁ ALENA . BENEŠOVÁ DANIELA . BOBEK JAROSLAV . BUKOVSKÁ LUCIE . ČÁDA MICHAL . HEJNÝ PETR . HLOBILOVÁ DANA . HÖHMOVÁ ZDENA . HUMPOLEC PAVEL . CHOTĚNOVSKÝ ZDENĚK . JAMNÍKOVÁ LUDMILA . KLAPPER OSVALD . KLOMÍNKOVÁ JIŘINA . KOLAŘÍK VOJTĚCH . KOZLOV ALEXANDR . KOZLOVA NATALIE . MARX KAREL . OLIVOVÁ JIŘINA . PECHAR VLADIMÍR . PILAŘOVÁ - KVERKOVÁ LIBUŠE . PRECLÍKOVÁ MARIE . PROKOPOVÁ EVA . ŘEŘICHA JAN . SEDLÁKOVÁ VĚRA . SKŘIVÁNEK JAROMÍR . STÁREK VÁCLAV . SYNÁČEK OTAKAR . TESAŘOVÁ HANA . TUREK FRANTIŠEK . VANIŠOVÁ HELENA. VESELÝ VLADIMÍR . VOJTA ZDENĚK . VOJTOVÁ LENKA . JANOUCH LADISLAV . KRYŠTŮFEK JIŘÍ . KŘÍŽEK JAROSLAV . PRECLÍK ZDENĚK . RŮŽIČKOVÁ VĚRA . STŘEDA JIŘÍ

Sdružení pražských malířů slaví 20 let trvání spolku několika výstavami, z nichž jedna právě probíhá v zámecké galerii .
¨Přes 30 výtvarníků zde vystavuje díla vytvořená nejrůznějšími technikami, od klasického oleje na plátně přes akvarely ke grafikám. Nechybí ani plastiky.

EVA KUBÍNOVÁ - DŘEVORYTY

výstavní chodba muzea 25.3.2010 - 2.5.2010

Liberecká grafička a pedagožka Eva Kubínová představuje v Regionálním muzeu a galerii v Jičíně průřez svojí grafickou tvorbou, jíž dominuje technika dřevořezu.
RMaG  v Jičíně připravilo k významnému životnímu jubileu liberecké grafičky a pedagožky Evy Kubínové výstavu mapující její celoživotní práci v oblasti dřevořezu. Již na počátku její výtvarné dráhy jí učarovalo dřevo, kterému je jakožto výchozímu materiálu věrná dodnes. Pomocí této techniky se snaží o harmonické prolnutí textury dřevěné plochy matrice a vlastního uměleckého zásahu. Vznikají tak díla, v nichž se samotná kresba dřeva stává součástí figur, nejčastějšího námětu grafických listů Evy Kubínové.
Autorka se narodila v Jičíně, ale celý profesní život prožila v Liberci. Učarovala jí krajina Jizerských a Lužických hor, jejichž prostřednictvím získala lásku k přírodě a dřevu. Spjatost s přírodou je vedle figurálních námětů cítit z celého autorčina díla. Už za studií na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v ateliéru prof. Karla Svolinského (1945 - 1950) v sobě probudila obdiv k přírodním materiálům a začala používat k vytváření grafických listů dřevěných matric. Obzvláště na počátku její výtvarné dráhy, tedy v 50.  letech minulého století, oslovovaly její práce naplněné osobními prožitky diváka nejintenzivněji. Vedle běžné produkce té doby zanesené ideologickými podtexty byly grafické práce Evy Kubínové svěžím rozptýlením. Na počátku své tvorby Eva Kubínová vytvářela dřevořezy černobílé, které působily ve své syrovosti velmi důrazně. V průběhu 70. let minulého století začala používat barvu, která její díla prozářila a vnesla do nich novou lyričnost. Ve spojení s prostými, ale zároveň výsostnými, náměty jako jsou bolest, radost, touha a láska vznikají výtvarná díla, která velmi přímočaře vyjadřují autorčiny pocity. Eva Kubínová stále pracuje především technikou dřevořezu, ale vedle toho se nebrání novým experimentům s počítačovou grafikou. Je proto důkazem velmi aktivního člověka, který se nebrání novým možnostem vyjádření se.

Z textu Markéty Kroupové pro výstavu v Liberci.

FOTOATELIERY V JIČÍNĚ

(tvorba Josefa Picka, Antonína Brožka, Václava Vraného, Aloise a Jana Podlipných a dalších do r. 1945)

Výstava originálních fotografií ze sbírek muzea se zaměřením na činnost jičínských fotoateliérů Josefa Picka, Antonína Brožka, Václava Vraného, Aloise a Jana Podlipných.

krátkou reportáž z výstavy naleznete zde: http://www.tvceskyraj.cz/Default.aspx?reportaz=38-fotoateliery-v-jicine 

zámecká galerie 22.1.2010 - 21.3.2010, otevřeno denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin

NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY Z LET 2008 - 2009

výstavní chodba muzea, 4.2. - 21.3.2010
Výstavu doprovodí přednášky ve dnech 9.2. (Přírůstky do archeologické sbírky RMaG v letech 2008 - 2009), 16.2. (Kosmas a jeho kronika Čechů) a 2.3. (Jan Žižka z Trocnova a husité na Jičínsku). Přednášky se konají v prostorách muzea vždy v 17 hodin.

JIŘÍ ŠKOPEK

VÁNOČNÍ POHLEDNICE A BETLÉMY

papírové betlémy, vystřihovánky, pohlednice s místní vánoční tematikou

výstavní chodba muzea, 28.11.2009 - 30.1.2010, otevřeno denně mimo pondělí 9 - 17

V JESLÍCH DÍTĚ SPINKÁ

výstava betlémů nejrůznějších technik a rozmanitých materiálů

zámecká galerie, 28.11.2009 - 10.1.2010, otevřeno denně mimo pondělí 9 - 17

Zdenka Marie Nováková

OBRAZY

9.11. - otevřeno 22.11.2

výstavní chodba muzea:

VIZE TERRA FELIX
projekty Miloše Šejna a Petra Uličného pro Valdštejnův Jičín

otevřeno 8.11 - 22.11.2009

DOMÁCÍ ÚLOHY Z KRESLENÍ
Eman Bosák

výběr grafiky a kreseb z let 193 - 2009

výstavní chodba muzea, 20.9. - 24.10.2009
otevřeno denně mimo pondělí 9 - 17 hodin

galerie:

Radka Mizerová, Robert Smolík a Handa Gote

Z VÝLETU
zpolanalezené objekty, věci a nástroje

výstava scénografie, zámecká galerie 2.6. - 4.10.2009

Radka Mizerová
*1976 v Jičíně
1997 - 2003 Univerzita J.E. Purkyně Ústí nad Labem, pedagogická fakulta, obor výtvarná výchova – občanská výchova (Mgr.)
2000 - 2007   DAMU, obor scénografie ALD (MgA.)

Robert Smolík
*1977 Jičín
Absolvent scénografie na katedře alternativního a loutkového divadla (ALD) DAMU, od roku 2004 pedagog tamtéž.
Věnuje se tvorbě loutek a mechanických objektů. Jako scénograf spolupracoval s tzv. profesionálními loutkovými divadly, nezávislými skupinami a také vytvářel vlastní autorské inscenace. V posledních čtyřech letech se jeho „divadelní” tvorba soustředí na spolupráci se skupinou Buchty a loutky a hlavně na výzkum a vývoj ve skupině Handa gote.
Podílel se na scénografických výstavách v Čechách a v Izraeli.
Spoluator výstav v Muzeu Hry Jičín, naposledy v r. 2004 Hůl do vody ponořená, zdá se býti nalomená.
Jako výtvarník spolupracuje s městem Jičín na programu Valdštejnův Jičín, se sdružením obcí Mariánská zahrada, s Regionálním muzeem a galerií, muzeem hry v Jičíně a se ZOO Liberec.
S občanským sdružením Lodžie pořádá od roku 1996 dílny nejen pro děti v Jičíně, např.: Dílna Gutenberg - knižní huť, 1999.
Tato činnost vyvrcholila vytvořením dramaturgické koncepce a dílen pro XIII. ročník festivalu Jičín město pohádky. V této činnosti dále pokračuje v Jičíně v rámci projektu Zahrada v ulici Pod Koštofránkem.

HANDA GOTE research and development
je konceptuální postdramatické divadlo, mísící ve svém instrumentáři zvukové instalace, pohybové a taneční divadlo, živou hudbu, výtvarné divadlo a technologie. Jejich tvorba je ovlivněna minimalismem, východní filosofií i hnutím DO IT YOURSELF. Mísí v sobě české kutilství, recyklaci objektů i technologií i inspiraci japonskými estetickými kategoriemi SABI a MONO NO AWARE. Trademarkem jejich práce je alternativní práce se samotným prostorem, kde pomocí různých předmětů běžného užití a samotné divadelní techniky vytváří svébytnou verzi scénografie.
Inspirace tvůrců se často nalézá za hranicemi divadla a vede až do světa vědy a techniky. Dokumentární aspekt představení bývá často východiskem pro kontemplativní jevištní obrazy.
Skupina vznikla v roce 2005. Handa Gote je japonský výraz pro pájku.
Lidé v pozadí: Procházka, Švábová, Hybler, Smolík, Freudl, Kropáček, Singer

ČERTOVY OBRÁZKY aneb KARETNÍ HRY CELÉHO SVĚTA

ze sbírky Matěje Baťhy

Jestli Vás tady nechytne karbanická vášeň - ???

Karty jednohlavé i dvouhlavé mariášové, tarokové vídeňské, marseilské, piemontské, karty španělské, neapolské, tridentské, japonské květinové, slabičné karty, karty básnické (založené na sbírce 100 básní waka), rozměrů klasických, úplně nejmenších i nadměrných, papírové, na dřevě i mušlích. To přece musíte vidět!

výstavní chodba muzea 1.7. - 13.10.2009, otevřeno denně od 9 do 18.30 (v září mimo pondělí 9 - 17)

Výstavy
 

PŘÍRŮSTKY DO MUZEJNÍCH SBÍREK Z LET 2003 - 2009

výstava z darů příznivců muzea, z nákupů do sbírek a pozůstalostí.

výstavní chodba muzea, 7. 5. - 21. 6. 2009

Jako poděkování dárcům, ale i pro přátele muzea otevíráme v sobotu 30.5.2009 od 10 do 15 hodin
CAFÉ MUZEUM
kde se bude podávat vyhlášená Muzejní káva, samozřejmě čerstvě pražená

ŠPICBERKY
fotografie Petra Volfa
 

z archivu kameramana Krátkého filmu z výpravných expedic z let 1985 - 1988.
Zámecká galerie 18.4. - 24.5.2009.

ŠIŠKY CELÉHO SVĚTA

výstavní chodba muzea, 3.4. - 3.5.2009

Výstava je tvořena více než 50 druhy šišek od velikosti několik milimetrů až  40centimetrů. Šišky pocházejí z nejrůznějších oblastí světa, několik druhů například i z dalekého Japonska. Návštěvník se mimo jiné dozví i další informace o nahosemenných rostlinách, čím jsou významné pro člověka, které živočišné druhy jsou na semenech šišek potravně závislé.

POKOJÍČKY KÁTI KRAUSOVÉ, JANY HASMANOVÉ A BLANKY BIHELEROVÉ

galerie, 14.3.2009 - 12.4.2009

Břetislav Kužel - Výběr z díla
výstavní chodba muzea, 28.2.2009 - 29.3.2009

Od mládí kreslil a maloval. Vyučil se soustružníkem kovů a absolvoval Střední průmyslovou školu v Jičíně.
Pracoval jako soustružník, frézař a technický úředník.
První samostatnou výstavu měl koncem 70. let. Tuto výstavu navštívil i Radek Pilař, který mu udělil cenné rady.
Kužel byl iniciátorem založení výtvarného kroužku v roce 1980. V Jičíně kroužek vedl zpočátku Ing. arch. Zdeněk Šindler, se kterým jsou spolužáci ze základní školy. Zdeněk mu dal základy architektonické kresby. Doporučil též učebnici, jež se zabývá tímto tématem.
Základy malby má Břetislav Kužel od akademického malíře Jiřího Lízlera z Jilemnice.
Zúčastňoval se všech okresních výstav v jičínské galerii, kde byl vždy oceněn za svůj přístup k tvorbě.
Jako orientační běžec a výtvarník mezinárodních závodů „5 dnů OB“, měl možnost od 70. let navštěvovat západní cizinu.  Tam si prohlédl světově proslulé galerie a viděl díla nejlepších výtvarníků světa. Sledoval výtvarné dění v Praze a v NDR. Kromě toho studoval soukromě dějiny umění.
V roce 1988 prodělal srdeční infarkt a deset let nemaloval, do zaměstnání však chodil. Po dosažení starobního důchodu a po důkladném odpočinku, se pomalu opět začal věnovat výtvarné tvorbě. Používá více jak dvacet výtvarných technik.
Vystavoval svá díla jak v Jičíně a okolí, tak i v Praze. Nabídku výstavy v Izraeli musel z finančních důvodů odmítnout.
Pro jeho osobitý přístup k tvorbě je zejména odborníky vysoce ceněn.

KOČÁRKY NAŠICH BABIČEK
historické kočárky z let 1880 - 1970
ze sbírky Miloslavy Šormové
výstavní chodba muzea, 15.11.2008 - 22.2.2009

S kočárkem se setkal téměř každý z nás v tom nejútlejším věku. Asi málokdo si pamatuje své pocity z té doby. Jediným důkazem jsou alba a výjimečně s nostalgií uchovávaný starý, krásný exemplář. Právě takové kočárky shromažďuje a dlouhých 26 let je opravuje, udržuje a jinak šlechtí paní Miloslava Šormová a nyní vám je prostřednictvím naší výstavy ukazuje. Předvánoční čas je nejvhodnější chvílí, kdy cesta do hloubi vzpomínek je příjemná a milá. Prohlídka obdiv a úctu vzbuzujících exponátů vás jistě na této cestě doprovodí.

VALDICKÁ KARTOUZA
UZAMČENÝ SVĚT
HISTORIE KLÁŠTERA 1627 - 1782

zámecká galerie 30.11.2008 - 1.3.2009

videoupoutávka k výstavě zde

výstava je otevřená denně mimo pondělí od 9 do 17 hodin, vstupné 40.- a 20.- Kč., vstupné rodinné 100.-

Libuše KRTIČKOVÁ - SCHUTZOVÁ

TAPISERIE, MINIATURY
výstavní chodba muzea 11.10.2008 - 9.11.2008

Výstava přibližuje část bohaté tvorby autorky ze Semil. Po studiích odboru výtvarného zpracování tkanin na Střední průmyslové škole textilní v Brně, pracovala pro státní podnik Vlněna Brno jako samostatná výtvarnice. Vytvořila několik kolekcí vlnařských tkanin pro Centrotex a.s., účastnila se veletrhů v Liberci a Brně, kde získala postupně tři zlaté medaile. Na současné výstavě jsou prezentována pouze drobnější díla, velkorozměrné tapiserie byly před nedávnem vystaveny v galerii v Semilech.

MARCELA VICHROVÁ

PÍSNĚ BAREV
zámecká galerie 27.9.2008 - 9.11.2008

Marcela Vichrová žije a pracuje v Praze. Sama se vidí na neustálé cestě za meditací, malující přitom obrazy z nitra života. Obrazy skládá z bezpočtu linií, které opisují, obepínají a utvářejí prostor. Lineární vyjadřování není pro ni jen výtvarný projev, ale také způsob vnímání elektronického jednadvacátého století. (Strakonický deník, 8.12.2001)
To, co vytváří v nekonečném výtvarném světě Marcela Vichrová, je bezesporu poctivá individuální snaha vlastního poetického konstatování okolního světa. Tato snaha, jak vidíme u řady jejích obrazů, je protrpěná pečlivým přístupem k formě i obsahu. Autorčin pohled na to, co ji obklopuje, je mnohdy vážný - ale zároveň přívětivě vyzařuje i jemný smysl pro humor. Postavy, tušená dějovost, osobitý barevný ornamentalismus, spletitost labyrintů čar a křivek, experimentování s fotografií - to vše jsou důvody, pro než je třeba výstavu shlédnout. (Mgr. Jan Kotalík, červenec 2000)

Zpráva o stavu duše

výstavní prostory muzea 1. 9. – 6. 10. 2008

První česká souborná výstava uměleckých prací mentálně postižených mapuje nejen artefakty, ale (formou záznamu, při vernisáži i živě) i takové druhy umělecké činnosti, jako je hudba, tanec, divadlo, literatura atp. Hlavním účelem výstavy je seznámit veřejnost s tvorbou postižených spoluobčanů, a tím skromným dílem přispět k zasypávání příkopů, které nás od sebe stále ještě oddělují. Od podobných akcí se liší zejména tím, že nejde o výstavu, představující (a podporující) ten či onen Ústav sociální péče, že nevystavuje pouze artefakty, ale (formou záznamu) i divadlo, hraný film, tanec, hudbu, literaturu… Hlavně se však liší kritériem výběru, jímž je zejména originalita projevu, a to nejen estetická. Jinak řečeno: při výběru jsme dávali přednost takovým dílům, která co nejvíce obrážejí osobnost svého tvůrce.
            Návštěvníky čeká kromě chodby plné obrazů a soch také
NONSTOP KINO s programem:
Kníže Igor – hraný film
Tam, kde žijí divočiny – záznam divadelního představení
Jožin - videoklip
Černá a Bílá - záznam vystoupení tanečního souboru
ČERNOBÍLÁ TELEVIZE
umožňující nahlédnout do zákulisí filmu Kníže Igor
HUDEBNÍ SKŘÍŇ
hrající na přání (a zadarmo!) 

Výstavu podpořili:
generální sponzor

a             

ČERTOVSKÉ PUTOVÁNÍ
ILUSTRACEMI KARLA FRANTY S ČERTY ŘÍŠE LOUTEK

výstavní chodba muzea, 12.6. - 5. 10. 2008

RAKOUSKO-UHERSKÉ NÁMOŘNICTVO 1866 - 1918

historie, modely, dokumenty

zámecká galerie, 25.6. - 14 .9.2008

Velice zajímavou kapitolu dějin vojenství tvoří rakousko-uherské válečné námořnictvo – tzv. „Kriegsmarine“. Jde o starobylý útvar, jehož historie sahá až do roku 1725, kdy rakouský císař Karel VI. pověřil britského viceadmirála Deighama vytvořením rakouského válečného loďstva. V Kriegsmarine sloužilo velké množství českých námořníků, inženýrů, lékařů atd. Po vzniku samostatného Československa vstoupili většinou do československé armády, menší část pak mohla přejít do československého námořnictva, které působilo na Labi a Dunaji.

Výstava vzniká ve spolupráci s Národním muzeem a Národním technickým muzeem v Praze.

NOVÉ ARCHEOLOGICKÉ NÁLEZY NA JIČÍNSKU 2006 - 2007

Nálezy z posledního roku představuje kurátorka výstavy PhDr. Eva Ulrychová.

výstavní chodba muzea - 3.4. - 4.5.2008

VĚRA JANOUŠKOVÁ

Rozmanitá zastavení

výstava významné české výtvarnice
připravená ve spolupráci s Galerií moderního umění v Hradci Králové a Nadací Věra a Vladimíra Janouškových

Věra Janoušková se narodila v Úbislavicích u Jičína, absolvovala odbornou sochařsko-keramickou školu v Hořicích a poté Umělecko průmyslovou školu v Praze, ateliér Josefa Wagnera, kde se formoval vznik skupiny UB 12. Velmi ji ovlivnila "nová věcnost" Otty Gutfreunda. Její tvorba se nese od někdejších realistických figurálních námětů k nejodvážnějším experimentům z papíru, sádry, železa, smaltovaného šrotu. Nachází v předmětech všedního života vyšší estetickou hodnotu.

zámecká galerie 6.5. - 15.6.2008

ŽIVÁ ZAHRADA

kurátorka výstavy, Mgr. Petra Zíková,
přináší návrhy, jak zahradu pozměnit, aby se stala domovem nejen pro člověka, ale pro mnoho živočišných a rostlinných druhů,
které člověka provázely od nepaměti a které v poslední době ze zahrad vymizely.

výstavní chodba muzea .5. - 8.6.2008

JOSEF BUCEK / výběr z díla

To nejlepší z celoživotního díla regionálního autora.

zámecká galerie 30.3.2008 - 27.4.2008

Miroslav Čapek - jičínský výtvarník
(zámecká galerie 15.2.2008 - 23.3.2008)

Uměleckou tvorbu Miroslava Čapka (1924 - 2005) by bylo možné rozčlenit zhruba do třech období.V prvním, ještě dosti poplatném vysokoškolské průpravě, se věnuje knižní ilustraci. Je zde typem dramatika, ne ilustrátora humoru, i když se o to pokusil ve výtvarném doprovodu knihy "Bylo nás pět" od K. Poláčka. Především téma cirkusu zpracoval v mnoha kresebných cyklech, spojujících pozoruhodným způsobem dobově znovuoživenou poezii civilismu s tvarovou i barevnou vytříbeností. V druhém období se u Čapka znovu intenzívně ozývají frustrace z období druhé světové války. Začíná ztvárňovat to, co bylo dosud ukryto v jeho nitru. Sem by se daly zařadit obrazy a reliéfy jako "Čas se naplnil", "Člověk člověku katem", "Historie u kanálu". Například poslední jmenované dílo v sobě nese jako inspirační zdroj umělcovy prožitky v brněnské fašistické věznici Kouničkách. Faleš, záludnost a všechen obsahový výraz zde vkládá Čapek do kocoura plížícího se kolem kanálu, kde několik krůpějí krve sugeruje hrůzy poprav. Pro Čapka typické je i výtvarné ztvárnění tohoto díla kombinacemi technik a prací s reliéfností a strukturou malby. V další umělcově tvorbě je toto pojetí stále výraznější, až dospívá Miroslav Čapek k vyloženě objemovému vyjadřování, v němž se však nezříká barevnosti. Tak se dostává zcela logicky do svého třetího období svými volnými plastikami, figurativními reliéfy a objekty, v nichž pracuje s barevností nejrůznějších materiálů - umělé pryskyřice tónované pigmenty, kovu, skla a dřeva. Základem jeho imaginace jsou stále děsivé válečné prožitky, jež se spojují s kritickým obsahem prací, hledajících rozevřený humanistický obsah. (z úvodního slova PhDr. M. Šejna)

Z dějin jičínské turistiky
k výročí 120 let založení Klubu českých turistů

výstavní chodba muzea (21.2.2008 - 30.3.2008)

Jedním z prvních počinů českého národního obrození bylo založení tělovýchovného spolku Sokol (r. 1862). Kromě gymnastiky organizoval Sokol i turistické výlety, ale protože celou šíři této činnosti nemohl sám zvládnout, postaral o založení samostatné turistické organizace - 11. června 1888 byl v Praze založen Klub českých turistů. Za předsedu si ustavující sjezd nové turistické organizace zvolil známého cestovatele, milovníka přírody a demokratického veřejného činitele Vojtu Náprstka. Jeho přípisem z 21.12.1891 byli přátelé turistiky v Jičíně vyzváni k založení místního odboru. Na ustavující valné hromadě dne 3.4.1892 byl odbor KČT Jičín založen. Měl 29 členů a prvním předsedou byl zvolen František Lepař.

Výstava představí autentické dokumenty z historie KČT.

  DÉMONI - kouzla, čáry a věštby

zámecká galerie 30. 11. – 3.2.2008

Pro člověka, který byl úzce spjat s přírodou, znamenalo zosobnění přírodních sil přiblížení skrytému světu. Proto pohanská náboženství věnují takovou pozornost kultu přírodních duchů. Ani po přijetí křesťanství se tyto představy zcela nevytratily a leccos se zachovalo až do současnosti, i když většinou jen jako tradice a obyčeje, jejichž původní smysl už lidé zapomněli.

KARTOUZA VE VALDICÍCH
UZAMČENÝ SVĚT
historie věznice (1857 - 2007)

   

výstavní chodba muzea
7.10.2007 - 3.2.2008

Klášter kartuziánů ve Valdicích u Jičína byl založen roku 1627 Albrechtem z Valdštejna (1583 – 1634)
jako součást konceptu barokní komponované krajiny projektované kolem jeho rezidenčního města Jičína. Raně barokní areál kláštera byl místem staletého působení přísného poustevnického řádu, jehož posláním bylo mj. pečovat o zde založenou rodinnou hrobku Valdštejnů. V roce 1782 byl klášter nařízením císaře Josefa II. zrušen a v něm uložené Valdštejnovy ostatky byly o tři roky později exhumovány a přeneseny do kaple sv. Anny v Mnichově Hradišti. 
Dlouho chátrající objekt kláštera našel své využití teprve v polovině 19. století. Roku 1857 v něm byla zřízena věznice, působící v místě dodnes. Jedná se o nejstarší stále existující vězení na území České republiky, které se v současné době stalo místem výkonu nejtěžších trestů. Vězení ve Valdicích představuje svébytnou kapitolu historie tohoto areálu. Je nejen místem dávných i současných výkonů trestu, ale i politické perzekuce v minulosti, místem průmyslové výroby i tvorby vězňů – místem specifického a mnohovrstevnatého společenského působení.

Výstava Jičín, onze Tsjechische vriend - Jičín, náš český přítel

v holandském partnerském městě Wijk bij Duurstede byla otevřena 26.března a ukončena 26.června 2005. Pokud máte cestu do Holandska, můžete navštívit Muzeum Dorestad, které naši výstavu hostilo - http://www.artlab.nl/mdorestad/index.html

Již nyní se můžeme těšit na představení města Wijk bij Duurstede v jičínském muzeu. Předpokládaný termín výstavy je jaro 2006.

Jindřich Procházka - Malířské putování mezi Jičínem a Prahou

18.března - 1.května
v prostorách galerie
ke koupi katalog k výstavě

MAŠINY A MAŠINKY PRO DĚTI A TATÍNKY

4.12.2004 – 31.1.2005

Stalo se Vám, když jste byli malí, že Vám pan průvodčí ve vlaku půjčil kleštičky a Vy jste si sami mohli „cvaknout“ lístek? Hlava se zamotala z té důvěry, ale ruce neměly sílu lístek prorazit. Protože lístek od vlaku, to bývalo panečku něco…
A vůbec, celý ten svět
- pán na peróně, červená čepice, „plácačka“ – nebo Vy jste to říkali jinak?
- vůně kouře, zvuk píšťaly a za tím vším ohromující stroj – ta kola, táhla, z okýnka koukal umouněný pan strojvůdce
- koleje – neříkejte, že jste si nikdy nepoložili na kolej desetník – a co z něj zbylo?

Chtěli jsme Vám připomenout tu dobu, kdy svět byl trochu větší než je nyní. Prostě o letošních vánocích jsme jeli vlakem do vysněných krajin dětství.

Sbírání Ivy Hüttnerové

V muzeu se v neděli 9. ledna naposledy zavřely dveře za vysoce navštěvovanou výstavou Sbírání Ivy Hüttnerové.
Všem mnohokrát děkujeme za návštěvu a dovolujeme si Vás upozornit, že v pořadu Domácí štěstí se brzy objeví reportáž o našem muzeu.

PUTOVÁNÍ DIVNOU ZEMÍ

V zámecké galerii proběhla tato výstava Evy Vlasákové která návštěvníky provedla Krajinou dětství, Krajinou vody, Krajinou ticha, Krajinou řádu a chaosu. Expozice byla provázena mapou - stolní společenskou hrou, kterou je možné zakoupit i nadále jak v muzeu tak galerii, právě tak jako výstavní katalog.

ZÁVOD PROTI ČASU

Ve dnech 10.9. a 11.9. proběhl jako součást festivalu Jičín - město pohádky Závod proti času. Jednalo se o zápolení na způsob orientačního běhu, jehož cílem bylo zorientovat se v památkách historického jádra Jičína. Startovalo se po hlídkách (minimálně dvojčlenných) ve třech kategoriích: A - ve hlídce je aspoň jeden "prťousek", B - žáci základních škol, C - ostatní. Zúčastnilo se ho 68 hlídek a mimořádně úspěšné byly všechny. Někteří závodníci byli výborně připraveni, přinášeli si sebou dresy vlastní výroby, sportovní obuv zvláště vhodnou pro běh na dlažebních kostkách a jiné pomůcky. Ovšem bezkonkurenčně nejlepší byla hlídka "Modrá", která dosáhla rekordu 11 minut. Uvidíme jestli v dalším ročníku bude tento rekord pokořen.

HŮL DO VODY PONOŘENÁ ZDÁ SE BÝTI NALOMENÁ

Ve výstavní chodbě muzea proběhla o prázdninách interaktivní výstava pro všechny generace: mladí, znalí digitálních technologií, nevěřili svým očím, jakými školními pomůckami byli školeni jejich rodiče a ti si s nostalgií zavzpomínali na fyzikální a jiné pokusy prováděné ve škamnách obestavěných skříněmi s vycpaninami, chemikáliemi, sbírkami kamenů i motýlů...

Pánům učitelům byla výstava radou nápovědí jak změnit vyučovací hodinu, aniž by změnili osnovy, jak se spolu s žáky zasmát, aniž by byla narušena hodnota výukového záměru.