To nejlepší ze starých map
Hic sunt leones (zde jsou lvi)

Tak prý kdysi označovali kartografové na mapách dosud neprobádaná místa.

Staňme se objeviteli nových území.

A) Mapy, které nosíme v hlavě

(námět pro práci ve škole, třeba před návštěvou výstavy)

Určitě znáte okolí vašeho bydliště „jak své boty“. Pak vám nebude následující úkol činit žádné problémy.

Úkol: Zpaměti nakreslete cestu, kterou chodíte do školy nebo mapu cesty na určité místo (důležité místo, krásné místo, tajné místo, místo, které varuje…). Zakreslete a popište vše, co po cestě považujete za důležité. Pracujte sami, jinak nemá tento experiment smysl!
Porovnejte si své náčrtky se spolužáky, obzvláště se sousedy, kteří chodí podobnou cestou.
Jak se od sebe vaše mapy liší?
Znáte své okolí, ale vlastně každý tak trochu jinak.

Mapy, které nosíme v hlavě (trocha teorie)

Poznávat svět kolem nás začínáme, když jsme docela malí, a pokračuje v tom po celý svůj život. Znalosti okolí zpočátku získáváme pouze prostřednictvím smyslů; na základě bezprostřední zkušenosti probíhá první mapování prostředí v němž žijeme. Jak naše zkušenosti rostou, vytváříme si soustavu míst ve vztahu k našemu domu a cesty mezi těmito místy. V naší hlavě vzniká jakýsi druh mapy, která je na této bezprostřední zkušenosti založena a s pomocí této mapy, kterou nosíme ve své hlavě, ve světě fungujeme.

Tento způsob mentálního mapování používáme po celý svůj život. Jednoduché mapy se rozrůstají, jsou do nich včleňována stále větší území. Později obohacujeme přímou zkušenost zkušeností nepřímou, tedy tím, co se dozvídáme od druhých (učením, z vyprávění, z médií…). Upřesňujeme své mapy, přidáváme další informace, aby reflektovaly naše rostoucí porozumění měnícímu se světu.

Každý z nás však má odlišné vnímání svých potřeb, odlišný způsob učení, a dokonce i sdílené zkušenosti vnímáme rozdílně, proto se mapy, které nosíme v hlavě od sebe vzájemně liší. Dokonce často ani neodpovídají skutečnosti. Při jejich vytváření totiž tvořivě vyplňujeme mezery ve své paměti nebo znalostech tak, abychom se byli schopni za daných okolností co nejlépe rozhodovat. Přestože jiným lidem by mohly připadat poněkud podivné, v našem případě docela dobře fungují.

Žádná z individuálních podob světa není „pravdivější“ nebo „reálnější“ než kterákoli jiná. Nejrozumnější mapy umožňují co nejrozumnější a nejbohatší výběr možností, nemusejí být ani příliš „opravdové“ ani zvláště „přesné“.

B) Krásné staré mapy

(náměty pro práci na výstavě)

To nejstarší ze starých map
Svět – Evropa – Čechy – Jičínsko
K části výstavy týkající se map Českých zemí a Jičínska jsme připravili pracovní listy, které mohou učitelé použít jako pramen k výkladu, nebo zadat skupinám žáků jako samostatnou práci.

1) Klaudyánova mapa (1518) - 16. století

Žijeme v době, kdy je zemský povrch snímkován kamerami umístěnými na satelitech kdesi vysoko nad zemským povrchem a mapy se vytvářejí na základě těchto snímků pomocí počítačů. Svoji momentální polohu na zeměkouli můžeme téměř přesně určit prostřednictvím GPS mobilního telefonu…Co však předcházelo?

Vývoj kartografie v Evropě během 16. století: rozvoj astronomie, matematiky a geometrie / velké zeměpisné objevy / renesance geografického díla Klaudia Ptolemaia /rozkvět nizozemské kartografie / tisk map z dřevořezu a mědirytu, užití latinky na mapách

Vývoj v Českých zemích: rozvoj měřictví na dvoře Rudolfa II. / rukopisné mapy z činnosti zemských a vrchnostenských měřičů / přehledné tištěné mapy Čech, Moravy a Slezska

Představte si, že žijete v 16. století. Získali jste první tištěnou mapu Čech, kterou vydal v roce 1518 Mikuláš Klaudyán, a hodláte se vydat z Prahy do Jičína.

Mikuláš Klaudyán (Kulha nebo Claudianus zřejmě zvaný podle své tělesné vady) byl mladoboleslavský lékař a učenec, příznivec Jednoty bratrské. Založil v roce 1518 v Mladé Boleslavi českobratrskou tiskárnu. Byl ideovým tvůrcem první mapy Čech. Jeho mapa se dochovala v jediném původním výtisku, který je uložen ve Státním oblastním archivu v Litoměřicích.

Na okraj: Co potřebujete vědět, abyste se mohli podle mapy orientovat?
Stručně řečeno: Kde jsou na mapě které světové strany, jaké je její měřítko a co znamenají značky použité jejím autorem k označení jednotlivých krajinných prvků.

• Nejprve najděte na mapě Prahu.
  Veškeré názvy budete asi muset tak trochu luštit, protože jsou vytištěny tzv. frakturním písmem. Popisky jsou však v českém jazyce a pozoruhodně správné.
• Zkuste přijít na to, jak je mapa orientována, tedy do které světové strany míří horní okraj mapy. (Zkuste na to přijít sami – proto zatím tento odstavec nečtěte do konce.)
  Není zcela jasné, za jakým účelem byla mapa vytvořena. Je dost možné, že to byla mapa cestovní. Jižní orientace je údajně zvolena proto, aby se s mapou dobře pracovalo za pomoci kompasu a malých přesýpacích hodin.

• Byli byste schopni Jičín nalézt?
  Jeho polohu budete muset odhadnout, protože mapa je v těchto místech poškozená. Popiska je téměř nečitelná, jen s velkou námahou lze rozluštit čtyři první písmena: GICZ.
• Protože popiska Jičína je nečitelná, vydejte se – ovšem pouze „očima po mapě“ – z Prahy do Nymburka (Nymburg). (Tentokrát se exponátů nedotýkejte, jsou velmi vzácné!)
  Vyjděte po hnědé nevýrazné čáře, kterou jsou značeny cesty. Černé body, které ji lemují značí milníky.
• Přes které místo byste do Nymburka v 16. století putovali?
• Jak jsou označena města?
  Velikost měst je rozlišena velikostí písma použitého k jejich popisu.
• Ke jménu měst jsou připojeny ještě další značky. Co myslíte, že znamená například kalich? U jiných měst vidíte korunu nebo zkřížené klíče.
  Ke jménu měst jsou připojeny další značky. Obraz kalicha. znamená město podobojí – z měst poblíž Jičína Bydžov (Bydzow) a Turnov (Turnow). Taktéž podobojí, ale královská města (obraz koruny) jsou Hradec Králové (Hradez Kralowe) či Dvůr Králové (Dwuor). Značku pro katolické město, obraz dvou zkřížených klíčů, najdete například u Trutnova (Trutnow).
• Najděte některou z blízkých řek.
  Řeky jsou značeny výraznými tmavými čarami. Ze zakreslených a popsaných řek jsou Jičínu nejblíže Labe (Labe rzeka) a Jizera (Jizzera rzeka - tento nápis je nedaleko města Dub) .
• Jakým způsobem je zobrazen zemský reliéf? Jak vysoké hory a jak hory nižší?
  Horstva a lesy jsou na mapě vyznačeny stromečkovými značkami (tzv. stromečková metoda). Hradba pohraničních Krkonoš je opatřena při prameni Labe popiskou Krkonoss a znázorněna je obrazy vysokokmenných stromů, jimiž má být současně naznačena jejich výška. Kresbou nízkých stromů či křovin, znázorňujících les v rovině nebo pahorkatině, je v širším okolí Jičína zobrazeno až rozsáhlé polesí v okolí Máchova jezera v Ralské pahorkatině.
• Původní Klaudyánova mapa má rozměry 126 x 64 cm, její měřítko je přibližně 1:685 000
• Zkuste uhodnout, jakou technikou byla mapa vytištěna. (Vezměte v úvahu dobu vzniku – pamatujete se, kdo vynalezl knihtisk, kdy a kde a jakým způsobem se tehdy tisklo? – není to tak dávno.)
  Dřevěné tiskové desky Klaudyánovy mapy byly zhotoveny v Norimberku a mapa byla vytištěna v dílně Hieronyma Höltzela. Dochovaný výtisk je kolorován.
• Vlastní vyobrazení Čech zaujímá pouze spodní třetinu tiskového listu, zbylé dvě třetiny vyplňuje heraldická výzdoba.
  Je tu český a uherský král Ludvík Jagellonský se znaky zemí, pod ním alegorie spravedlnosti a sedm drobných obrázků – snad zrcadlo mravů ve spojení s výroky z Písma. Následují čtyři řady znaků nejvyšších zemských hodnostářů a znaky Prahy, Kutné Hory a Žatce.
• Podívejte se na vůz zobrazený nad horním okrajem mapy; nezdá se vám na něm něco divné?
  Výklad alegorických partií výzdoby – vozu, zapřaženého v obou směrech a obsazeného rozhádanými cestujícími, je dodnes předmětem zájmu historiků zkoumajících jagellonské období i odborníků na dějiny kartografie.
• Zkuste říci, co má tato mapa společného s novými mapami a v čem se od nich liší.
• Prohlédněte si mapy, které s Klaudyánovou mapou sousedí.
• Předejte své poznatky ostatním skupinám.

• Stará mapa: za starou mapu lze označit každou mapu, která vznikla před více než stoletím.
• Historická mapa: historická mapa je mapa tematická, Znázorňuje výsledky historického výzkumu. Je to tedy mapa s dějepisným obsahem.
• Stromečková metoda: terénní reliéf je nahrazen stromy.
• Kopečková metoda: terénní reliéf je schématicky naznačen kopečky
• Parergon: ozdobný roh na starých mapách
• Legenda mapy: vysvětlivky použitých značek
• Veduta: obraz města
• Milník: patník u cesty, který označoval vzdálenosti
• Stabilní katastr: 23. prosince 1817 vydal císař František I. patent o pozemkové dani a vyměření půdy. tzn. o založení stabilního katastru, který předpokládal geometrické zobrazení všech pozemků. Stabilní (stálý, trvalý) měl sloužit veřejné správě, pro účely technické i vědecké.
• Reambulovaný katastr: v letech 1869 – 1880 proběhla reambulace stabilního katastru. Podle zákona z 24. května 1869 byl dalším měřením doplněn do původních map skutečný stav, tedy změny, které nastaly po ukončení měření.

2) Aretinova mapa (1619) - 17. století

Žijeme v době, kdy je zemský povrch snímkován kamerami umístěnými na satelitech kdesi vysoko nad zemským povrchem a mapy se vytvářejí na základě těchto snímků pomocí počítačů. Svoji momentální polohu na zeměkouli můžeme téměř přesně určit prostřednictvím GPS mobilního telefonu… Co však předcházelo?

Vývoj kartografie v Evropě během 17. století: rozvoj přírodních věd / zdokonalení měřických přístrojů / rozkvět francouzské geodézie a kartografie / Snelliova triangulace
Vývoj v Českých zemích: rukopisné mapy z činnosti zemských a vrchnostenských měřičů / přehledné tištěné mapy Čech, Moravy a Slezska

Představte si, že žijete v 17. století. Máte k dispozici mapu, jejíž autorství je připisováno Pavlu Aretinovi z Ehrenfeldu, a hodláte se vydat z Prahy do Jičína.
Aretinova mapa podává poměrně podrobný obraz naší země z roku 1619, tedy z doby těsně předcházející bitvě na Bílé hoře. Autorství mapy je připisováno Pavlu Aretinovi z Ehrenfeldu, radnímu písaři v Klatovech, později na Starém Městě pražském. Aretin se však neprohlásil výslovně za jejího autora, spíše jen za vydavatele. Ve své době byla Aretinova mapa jedinou mapou Čech, která mohla sloužit vojenským operacím třicetileté války (1618 - 1648). V záhlaví nese titul Regni Bohemiae nova et exacta descriptio.

Pracovat budeme raději s některou z map, které z původní Aretinovy mapy vycházejí, jsou totiž přehlednější. Vybereme si třeba mapu od Johna Speeda.

Na okraj: Co potřebujete vědět, abyste se mohli podle mapy orientovat?
Stručně řečeno: Kde jsou na mapě které světové strany, jaké je její měřítko a co znamenají značky použité jejím autorem k označení jednotlivých krajinných prvků.

• Jak je mapa orientována?
• Nejprve najděte na mapě Prahu.
  Místopis mapy je velmi bohatý, názvosloví je až na výjimky české.
• Najděte také Jičín. Jakou je označen popiskou?
  Je označen popiskou Giczin.
  
  Na základě mílového rámce mapy lze její měřítko určit jako 1 : 504 000.
  V době vzniku mapy se užívaly jiné měrné jednotky než dnes.
  1 česká míle (na počátku 17. století) = 11 220 m
  1 provazec = 52 loktů = 30,75 m
  1 sáh = 3 lokty = 1,77 m
  1 loket = 59,14 cm
  
• Vydejme se tedy „očima po mapě“ z Prahy do Jičína.
  (Tentokrát se exponátů nedotýkejte, jsou velmi vzácné!)
• Všimněte si „mapových značek“
  V legendě umístěné v levém horním rohu se dozvídáme, že mapa používá 16 smluvených značek. Podle tohoto značkového klíče má Jičín charakter šlechtického městečka (latinsky: oppidum baronum et nobilium). Dále jsou tu značky pro svobodné město (koruna), pro královské město (žezlo), vesnici, kostel, hrad, těžbu některých surovin a výrobu skla.

Aretinova mapa je první českou mapou, která znázorňuje také hranice správní (15 krajů) a zemské.

• Do kterého kraje tehdy Jičín patřil?
• Která z řek tekoucích poblíž Jičína je na mapě zobrazena?
  Vodní soustava je tu podána ve výběru, který je na svou dobu obdivuhodně správný a úplný. Pro Jičínsko je Aretinova mapa významná tím, že zachycuje hrady Českého ráje, poprvé zakresluje například řeku Cidlinu a znázorňuje také krajské hranice.
• Jak je vyobrazen zemský reliéf?
  Terén je zobrazen kopečkovou metodou. Jičínu nejbližším pojmenovaným pohořím jsou Krkonoše (Krkonoss, Montes Gigantum), u nichž Aretin poznamenává: Krkonoše neboli Obří hory, v nichž démon, zvaný od obyvatelů Rýbrcoul, ukazuje nadpřirozenou moc. V oblasti Jičínska lokalizujeme pouze hrad Trosky s popiskami Panna a Baba.
  Lesy jsou zvýrazněny zelenou barvou; nechybí rozsáhlé podtrosecké a novopacké lesy.
• Všimněte si i obrazové výzdoby mapy.
  Pavel Aretin i John Speed ozdobili mapu rytinami jednotlivých vrstev obyvatel. Je tu král a královna, šlechtici, kupci, venkované.
  
  Podobně byste byli oblečeni, kdybyste byli poutníky po české zemi v 17. století.
  Jsou zde také veduty Čáslavi, Chomutova, Prahy a pražského hradu, Polné, Slaného a Loun.
• Co má tato stará mapa společného s novými mapami a v čem se od nich liší?
• Prohlédněte si mapy, které s Aretinovou a Speedovou mapou sousedí.
• Předejte své poznatky ostatním skupinám.

• Stará mapa: za starou mapu lze označit každou mapu, která vznikla před více než stoletím.
• Historická mapa: historická mapa je mapa tematická, Znázorňuje výsledky historického výzkumu. Je to tedy mapa s dějepisným obsahem.
• Stromečková metoda: terénní reliéf je nahrazen stromy.
• Kopečková metoda: terénní reliéf je schématicky naznačen kopečky
• Parergon: ozdobný roh na starých mapách
• Legenda mapy: vysvětlivky použitých značek
• Veduta: obraz města
• Milník: patník u cesty, který označoval vzdálenosti
• Stabilní katastr: 23. prosince 1817 vydal císař František I. patent o pozemkové dani a vyměření půdy. tzn. o založení stabilního katastru, který předpokládal geometrické zobrazení všech pozemků. Stabilní (stálý, trvalý) měl sloužit veřejné správě, pro účely technické i vědecké.
• Reambulovaný katastr: v letech 1869 – 1880 proběhla reambulace stabilního katastru. Podle zákona z 24. května 1869 byl dalším měřením doplněn do původních map skutečný stav, tedy změny, které nastaly po ukončení měření.

3) Müllerova mapa (1720) - 18. století

Žijeme v době, kdy je zemský povrch snímkován kamerami umístěnými na satelitech kdesi vysoko nad zemským povrchem a mapy se vytvářejí na základě těchto snímků pomocí počítačů. Svoji momentální polohu na zeměkouli můžeme téměř přesně určit prostřednictvím GPS mobilního telefonu…Co však předcházelo?

Vývoj kartografie v Evropě během 18. století: francouzská stupňová měření / rozvoj podrobných vojenských a katastrálních mapování / rozkvět francouzské, německé a anglické kartografie / vznik tematické kartografie / Senefelderův vynález litografie r. 1796 / Lehmannovo šrafování – způsob znázornění reliéfu r. 1799

Vývoj v Českých zemích: rukopisné mapy z činnosti zemských a vrchnostenských měřičů / přehledné tištěné mapy Čech, Moravy a Slezska / I. vojenské (josefské) mapování

Představte si, že žijete v 18. století. Máte k dispozici Müllerovu mapu Čech a hodláte se vydat na cestu z Prahy do Jičína

Johann Christoph Müller (1673 Wöhrd u Norimberka -1721 Vídeň) císařský vojenský inženýr a kartograf, který studoval matematiku a kreslení v Norimberku a ve studiích pokračoval u císařského plukovníka, geografa a přírodovědce Luigiho Ferdinanda Marsigniho ve Vídni. Po skončení rakousko-turecké války spolupracoval na mapování nově získaných území v Uhrách. V letech 1708-1712 probíhalo mapování Moravy, na jehož základě vznikla Müllerova mapa Moravy, která vyšla r. 1716. Mapa Čech je jeho nejvýznačnějším dílem.

Müllerova mapa je nejvýznamnější, nejpodrobnější a největší mapové dílo ze všech starých původních map Čech. Její titul zní: Mappa geographica regni Bohemiae.
Počátek k Müllerovu mapování Čech byl dán patentem císaře Karla VI. (1711 – 1740) ze 4. května 1712 a roku 1720 předal Müller čistokresbu stavovskému výboru, který se pak postaral o zhotovení její rytiny – zadána byla augšpurskému rytci Michaelu Kaufferovi. Mapa vyšla roku 1722, datována je však rokem 1720.
Původně měla být přísně střeženým vojenským tajemstvím. Když však císař zjistil, že vznik takovéto mapy nelze utajit, povolil její volný prodej.

Na okraj: Co potřebujete vědět, abyste se mohli podle mapy orientovat?
Stručně řečeno: Kde jsou na mapě které světové strany, jaké je její měřítko a co znamenají značky použité jejím autorem k označení jednotlivých krajinných prvků.

• Nejprve najděte na mapě Prahu.
• Jak je mapa orientována (kam míří horní okraj mapy)?
  
  Měřítko mapy je 1:132 000.
  V době vzniku mapy se užívaly jiné měrné jednotky než dnes.
  1 česká míle (během 18. století) = 7450 až 9250 m
  1 provazec = 52 loktů = 30,75 m
  1 sáh = 3 lokty = 1,77 m
  1 loket = 59,14 cm
• Zkusme dojet – ovšem pouze „očima po mapě“ – z Prahy do Jičína. (Tentokrát se exponátů nedotýkejte, jsou velmi vzácné!)
  Rada: Vydejte se severovýchodním směrem.
• Najdete na mapě město Jičín? (Pomůžeme vám, hledejte Gitschin!)
• Přes které větší město byste do Jičína jeli?
  Značka, která ho označuje, znamená město se zámkem.
  (Zkuste si představit, jakými dopravními prostředky byste se po cestách v roce 1712 pohybovali a jaké oblečení byste měli na sobě.)
• Všimněme si mapových značek.
  V levém dolním rohu je legenda. Vysvětlivky jsou vytištěny v latinském a německém jazyce. Prohlédněte si, jak jsou značena města a osady.
• Jak je vyznačen reliéf terénu?
  Je použita takzvaná kopečková metoda.
• Jakou technikou byla mapa vytištěna?
  Na základě rukopisných podkladů zpracovaných Janem Kryštofem Mülerem byla mapa vyryta do měděných desek rytcem Michaelem Kaufferem v německém městě Augšpurku (Augsburg).
• Prohlédněte si vyobrazení v rozích mapy.
  Rytinami v rozích, tak zvanými parergy (1. pád j. č. = parergon), mapu ozdobil jiný augšpurský rytec, Johann Daniel Herz podle předlohy význačného českého barokního malíře Václava Vavřince Reinera.
  V levém horním rohu je pohled na Pražský hrad a Karlův most (bez úplné řady sousoší, tj. před rokem 1669. Nad Pražským hradem se vznáší postava sv. Václava, paladia a anděl, držící korouhev s přemyslovskou orlicí a štít se státním znakem. V pravém horním rohu je alegorie českých řek. Nejvýše mladík symbolizující Labe.
  Ostatní výzdoba znázorňuje v postavách jednotlivých řemesel vybraná hospodářská odvětví Čech – hornictví , sklářství a také lov a zemědělské práce.

Müllerovou mapou Čech končí první etapa vývoje české kartografie. Charakteristické jsou pro ni mapy zhotovované bez přesnějšího měření, na nichž byly vzdálenosti míst určovány jen podle udání osob znalých kraje.

• Co má tato stará mapa společného s novými mapami a v čem se od nich liší?
• Prohlédněte si i další mapy Čech, které vznikly v 18. století. (Musíte se vrátit.)
• Předejte své poznatky ostatním skupinám.

• Stará mapa: za starou mapu lze označit každou mapu, která vznikla před více než stoletím.
• Historická mapa: historická mapa je mapa tematická, Znázorňuje výsledky historického výzkumu. Je to tedy mapa s dějepisným obsahem.
• Stromečková metoda: terénní reliéf je nahrazen stromy.
• Kopečková metoda: terénní reliéf je schématicky naznačen kopečky
• Parergon: ozdobný roh na starých mapách
• Legenda mapy: vysvětlivky použitých značek
• Veduta: obraz města
• Milník: patník u cesty, který označoval vzdálenosti
• Stabilní katastr: 23. prosince 1817 vydal císař František I. patent o pozemkové dani a vyměření půdy. tzn. o založení stabilního katastru, který předpokládal geometrické zobrazení všech pozemků. Stabilní (stálý, trvalý) měl sloužit veřejné správě, pro účely technické i vědecké.
• Reambulovaný katastr: v letech 1869 – 1880 proběhla reambulace stabilního katastru. Podle zákona z 24. května 1869 byl dalším měřením doplněn do původních map skutečný stav, tedy změny, které nastaly po ukončení měření.

4) Vojenská mapování 18. a 19. století

Žijeme v době, kdy je zemský povrch snímkován kamerami umístěnými na satelitech kdesi vysoko nad zemským povrchem a mapy se vytvářejí na základě těchto snímků pomocí počítačů. Svoji momentální polohu na zeměkouli můžeme téměř přesně určit prostřednictvím GPS mobilního telefonu…Co však předcházelo?

Vývoj kartografie v Evropě během 19. století: vývoj geodézie na vědeckých základech / podrobná vojenská a katastrální mapování / celoevropský rozkvět kartografie / rozšíření litografie v tisku map, barevná litografie / další tiskové techniky v tisku map s využitím fotografie a chemie

Vývoj v Českých zemích: rozvoj tiskových technik, stabilní a reambulovaný katastr, II. a III. vojenské mapování / přehledné mapy Čech, Moravy a Rakouského (Českého) Slezska / mapy krajů a okresů / tematická kartografie

I. vojenské mapování tzv. josefské patří do minulého, tedy 18. století. Po nepříliš dobrých zkušenostech s použitím Müllerovy mapy jako válečné mapy během sedmileté války v letech 1756 – 1763 nařídila císařovna Marie Terezie vyhotovení podrobných a spolehlivých vojenských map habsburské monarchie. Mapování bylo zahájeno roku 1763 a pokračovalo za vlády Josefa II. do roku 1785. Jako podklad byla použita Müllerova mapa (1720) a do ní důstojníci vojenské topografické služby, kteří projížděli na koních krajinu, zanášeli metodou „a la vue“ („od oka“ bez jakéhokoli předběžného triangulačního měření) obraz krajiny. Součástí mapování byly i písemné podklady, tzv. vojensko-zeměpisné popisy.

II. vojenské mapování tzv. Františkovo. Za napoleonských válek se ukázalo, že na rozdíl od jiných evropských zemí (Francie, italské země, Prusko) nemá Rakouská monarchie kvalitní podrobnou mapu celého soustátí. Nedostatky mělo odstranit nové mapování, které bylo zahájeno roku 1806 a ukončeno až roku 1869. Proběhlo již na podkladě trigonometrické sítě vybudované astronomickým a geodetickým měřením a po předchozím katastrálním vyměření země v měřítku 1 : 28 800. Obsah mapy je v podstatě totožný s prvním vojenským mapováním, přidány byly hlavně výšky trigonometrických bodů. Poprvé v Rakousku tvůrci map použili tzv. Lehmannova šrafování, které vytváří obraz reliéfu vypovídající o směru jeho největšího spádu (čím prudší, tím tmavší) i o jeho velikosti.

III. vojenské mapování tzv. Františko-josefské. V průběhu prusko – rakouské války roku 1866 se potvrdily nedostatky soudobých vojenských map. Dokonalejší topografické mapy si žádal také stále se rozvíjející hospodářský život monarchie (stavba komunikací, splavňování vodních toků, meliorační práce, hornictví atd.). Proto bylo roku 1868 nařízeno mapování nové. Probíhalo v letech 1870 – 1885. Bylo provedeno na základě katastrálních map. Zavedlo nové měřítko 1 : 25 000. Krajinný reliéf byl znázorněn kótami, šrafami a vrstevnicemi.

• Prohlédněte si pozorně mapy jednotlivých vojenských mapování
• Najděte na jednotlivých mapách Jičín a porovnejte, jak se během století rozvíjel.

  I. mapování
  Město Jičín se nachází uprostřed dolní části mapového listu č. 60. Rozsahem i podobou se přibližuje obrazu dobové skutečnosti. Popsáno je německy Gitschin, samostatnou popiskou je opatřeno Nové Město (Neustadt). Jednoduše, do tvaru pravidelného obdélníku, je vykresleno jičínské náměstí.

  II. mapování
  Město Jičín je zakresleno v pravé dolní části sekce č. 5. Označeno je českou popiskou JIČIN, pojmenována jsou i jeho předměstí Holínské (Holiner Vorst.), Valdické (Walditzer Vorst.) a Pražské (Prager Vorst.), Nové Město je nepopsáno. Rozrostla se zejména jeho předměstí, rozvinutější a bohatší je také okolní silniční síť (červená barva).

  III. mapování
  Město Jičín je zobrazeno uprostřed levé části sekce 4. Popsáno je českou popiskou JIČÍN, samostatné popisky pak mají i předměstí Pražské (PRAGER VORST.), Holínské (HOLINER - VORST.), Valdické (WALDITZER VORST.) a Nové město (NEUSTADT V.). Při studiu této mapy nás od druhého vojenského mapování dělí sice jen necelých 30 let, přesto však můžeme znovu konstatovat, že město prodělalo zřetelný rozvoj. Kromě silničních spojnic byla vybudována také železnice Jičín- Ostroměř. Železniční stanice Jičín (Stat: Jičín) byla postavena v blízkosti cukrovaru, prvního většího průmyslového podniku, který byl v Jičíně založen (1870).

• Stará mapa: za starou mapu lze označit každou mapu, která vznikla před více než stoletím.
• Historická mapa: historická mapa je mapa tematická, Znázorňuje výsledky historického výzkumu. Je to tedy mapa s dějepisným obsahem.
• Stromečková metoda: terénní reliéf je nahrazen stromy.
• Kopečková metoda: terénní reliéf je schématicky naznačen kopečky
• Parergon: ozdobný roh na starých mapách
• Legenda mapy: vysvětlivky použitých značek
• Veduta: obraz města
• Milník: patník u cesty, který označoval vzdálenosti
• Stabilní katastr: 23. prosince 1817 vydal císař František I. patent o pozemkové dani a vyměření půdy. tzn. o založení stabilního katastru, který předpokládal geometrické zobrazení všech pozemků. Stabilní (stálý, trvalý) měl sloužit veřejné správě, pro účely technické i vědecké.
• Reambulovaný katastr: v letech 1869 – 1880 proběhla reambulace stabilního katastru. Podle zákona z 24. května 1869 byl dalším měřením doplněn do původních map skutečný stav, tedy změny, které nastaly po ukončení měření.

Tvorba vlastní krásné mapy

(realizace v terénu, ve škole, doma )

ÚKOL: Zde můžete v praxi zúročit, co jste se naučili o vytváření map v dřívějších dobách. Pokuste se nakreslit svoji mapu cesty do školy nebo mapu cesty na určité místo (důležité místo, krásné místo, tajné místo, místo, které varuje…) tak, jak se malovala v minulosti: s parergem, kartušemi, vedutami, mapovým rámcem, měřítkem, které si sami zvolíte, legendou, podepsanými autory…