Udělej si sám!
Domácí a kutilské výrobky před rokem 1989
4. 6. 2011 - 18. 9. 2011
vernisáž v sobotu 4. 6. od 11 hodin

Brýle proti migréně, podomácku vyrobené elektrické kytary, sekačky na trávu, domácí elektronika, ale i traktůrky, náklaďáky a spoustu dalších výrobků.

Užitečné výrobky pro domácnost, zahradu, chataření a chalupaření, které se podomácku vyráběly před rokem 1989, kdy nářadí, stroje a další pomůcky nebyly v obchodech k dostání. Vše doplňují dekorativní předměty v nezaměnitelném osobitém designu anonymních tvůrců 2. poloviny 20. století. Lampičky, chemlonové tapiserie, zvířátka z víček, květinové stolky, krabičky sešité z pohlednic apod. Autorská výstava RMaG v Jičíně chce připomenout fenomén kutilství, originální tvořivosti a důvtipné schopnosti svépomoci.

   

                            

Na výstavě spolupracovali: o. s. Domácí umění, Milan Říha, fotografka Veronika Zapletalová a spousta kutilů. Partnerem výstavy je Český rozhlas Hradec Králové a společnost MERKUR.

Více informací (převzato z úvodního panelu výstavy):

Kutilství ve své nejobecnější formě provází člověka od prvopočátků jeho existence. Již od nejstarších dob si lidé vyráběli svépomocí nástroje a předměty, které pomáhaly zabezpečit jejich základní životní potřeby či vyzdobit jejich příbytky. Jedná se tedy o činnost člověka, která souvisí s jeho vlastním vynalézáním s jeho přístupem k materiálu s jeho vlastní nápaditostí ale i nápodobou okolí. Ovšem takovou nápodobou, při které nikdy nevznikne stejná věc. Tvůrcem kutilských výrobků byli výlučně neškolení řemeslníci stejně jako neškolení umělci. Kutilství se dějinami lidské společnosti vleče jako jedna dlouhá linka, která je postupně výrazně potlačována průmyslovou revolucí a sériově vyráběnými produkty.

Zaměříme-li se na nejnovější československé dějiny 20. století a porovnáme-li intenzitu kutilství v tehdejším Československu s ostatními státy Evropy, přece jen je nasnadě hovořit o speciálním fenoménu, mezi jehož nejvýraznější činnosti patří tolik tematizované a stále velmi živé chatařství a chalupářství.

Kutilství v Československu v období vlády jedné strany bylo především dopadem reálného socialismu na soukromou sféru života ve všech typech jeho omezení. Tak silnou vlnu kutilské činnosti v této době předznamenává hned několik důvodů najednou. Uveďme např. nedostatek konkrétních výrobků na trhu, zájem o získání těžko dostupných technických novinek, nadbytek volného času či potlačovanou potřebu seberealizace. Další pohnutkou mohla být i potřeba nápodoby okolí. Pokud si soused zhotovil nový plot z materiálu, který se mu podařilo nenápadně vynést z továrny, chtěl mít ten druhý taky takový. Ovšem, ve výsledku, pokud si ho vytvořil, vznikl z něj artefakt úplně jiný. A právě to je na fenoménu kutilství nejzajímavější. Napodobování, které nikdy nevede k přesnému kopírování, napodobování, díky kterému je každý kutilský výtvor svébytným artefaktem.
Přestože byla kutilská činnost vlastně i nepřímo režimem podporována (vycházely oblíbené kutilské časopisy jako např. Udělej/Urob si sám; Mladý technik aj.; vznikaly dokonce i televizní pořady věnované kutilství – např. Receptář nejen na neděli, jehož první díl odvysílala Československá televize v roce 1986) – lze na fenomén kutilství pohlížet i druhým pohledem – jako projevu životního stylu, který je nezávislý na jakémkoliv oficiálním režimu. V mezním případě jako na projevu alternativy vůči oficiálnímu režimu.

Fenomén kutilství reprezentuje ve své podstatě dvě základní věci. Je to nutnost a radost ze samotné tvořivosti. Potřeboval-li jsem si posekat trávník a nebylo-li možné koupit sekačku, nezbývalo mi, než si ji vyrobit sám. Kutilové však vytvářeli své výrobky s radostí, byli pyšní na to, že se jim podařilo vymyslet právě tenhle zlepšovák, na který ještě nikdo nikdy nepřišel. Toto nadšení, nebo řekněme - ovšem bez pejorativního nádechu - "nadšený amatérismus", je patrné při pohledu na mnoho kutilských výrobků, které mnohdy dosahují velmi neobvyklých až bizarních poloh.
Zaměříme-li se na estetickou kvalitu dekorativních kutilských výrobků, kterými lidé zdobili své domácnosti, většina z nás bude považovat výrobky za kýče. Ano, výrobky tvořili lidé bez výtvarného nadání a bez větších uměleckých ambicí. Tvořili je pro radost svou i svých blízkých. Na druhou stranu ovšem - nereprezentovaly právě takovéto výrobky "domácího umění" estetické trendy doby více než oficiální režimem proklamované umění? Ať tak či tak, z hlediska historického jsou důležitým dokladem výtvarného cítění svých tvůrců, které nemá v dnešní době obdobu.

Výstava, kterou jsme pro Vás připravili, se pokouší fenomén kutilství alespoň nastínit. Pokoušíme se zaměřit na kutilství v širší podobě, ať už se jedná o předměty, které k něčemu sloužily, tak i předměty, které měly být pouhou součástí výzdoby domácnosti.

Systematicky se fenoménu kutilství (v pozici dekorativních předmětů) věnuje občanské sdružení Domácí umění, které je na výstavě zastoupeno částí své sbírky. My jsme se však do výstavy pokusili zapojit také kutilské výtvory, které k něčemu sloužili. Ambice výstavy jsou však kromě již zmíněného nastínění fenoménu kutilství i hlubší. V České republice se žádné z muzeí systematicky nevěnuje sbírce kutilských výtvorů - ani naše muzeum systematicky nebuduje sbírku těchto výtvorů. Rádi bychom touto výstavou chtěli upozornit na to, že i kutilské výtvory patří do muzea. Svou podstatou mají kutilské výtvory všechny platné atributy, které má kterýkoliv jiný sbírkový předmět uložený v muzeu. Byť by návštěvníci takové předměty s muzeem nespojovali, domníváme se, že tam plným právem patří.

Regionální muzeum a galerie v Jičíně připravovalo tuto výstavu téměř celý rok. Několikrát se obrátilo na veřejnost s výzvou a prosbou o zapůjčení výrobků, které se dodnes v používají nebo jsou v domácnostech ještě k objevení. Byť byly tyto výzvy původně cíleny jako regionální, nakonec se ozývali lidé ze všech koutů republiky.

Michal Babík