* 14. 9. 1583, Heřmanice
† 25. 2. 1634, Cheb

Český vojevůdce a politik, vedle Jana Tserclaese Tillyho nejvyšší velitel císařsko-logistických vojsk během třicetileté války. Zakladatel města Jičína.

Albrecht z Valdštejna se narodil v Heřmanicích u Jaroměře 14. 9. 1583. Po přestupu na katolickou víru se stal Valdštejn dvořanem arcivévody Matyáše, pozdějšího českého krále (1611-1619). Jeho cestu k vojenské kariéře usnadnily dva sňatky. Jeho první ženou byla ovdovělá Lukrécie Nekšová z Landeka (1582 – 1614), která zdědila rozsáhlé statky na východní Moravě na Vsetínsku. Druhá žena mu naopak dopomohla k vlivu a postavení. Roku 1623 se jí stala Kateřina Izabela z Harrachu (1601 - 1654), dcera císařského rady Karla z Harrachu. Svůj největší vzestup prožil Valdštejn v době třicetileté války.
Dne 7. září 1623 povýšil císař Albrechta Václava Eusebia z Valdštejna a z Frýdlantu, plukovníka regimentu pěchoty a dvojnásobného regimentu jízdy, i s jeho prvorozeným synem, do knížecího stavu a dovolil mu užívat titulu knížete z Frýdlantu. Jeho vzestup byl korunován povýšením na vévodu 13. června 1625. Patentem z 25. července 1625 jmenoval císař Valdštejna generálem vojska vyslaného do říše.

Na Jičínsku se angažoval ve věci dědictví bohatého rodu Smiřických. Jičín se stal centrem jeho frýdlantského vévodství. Teprve od roku 1627 se v Jičíně projevovaly výsledky Valdštejnova cílevědomého úsilí v probíhajících stavebních pracích. V této době (1627 – 1628) bylo vybudováno jezuitské gymnázium, začalo se rovněž (1627) se stavbou kartouzy ve Valdicích, nové fary (1628), špitálu (1628) a nového proboštství (1629). Základní kámen k jezuitské koleji byl tehdejším rektorem Blažejem Slaninou položen až 6. června 1628. Roku 1629 bylo započato se stavbou katedrály, na níž Valdštejnovi velmi záleželo, ačkoliv se musel rozloučit s myšlenkou na založení biskupství. Tomuto stavebnímu ruchu dominovala stavba knížecího zámku (od 1630), který byl vystavěn na troskách paláce rodu Smiřických.

Již od roku 1629 kritizovali katoličtí kurfiřté a příslušníci Katolické ligy velmi vysoké náklady na vydržování pluku v říši. Nejdůležitější pro ně bylo ale sesazení Valdštějna, odstranění válečných břemen a snížení stavu císařské armády. Dne 13. srpna 1630 oznámil císař katolickým kurfiřtům, že provede změnu v řízení armády s tím, že Valdštejn nesmí být poškozen na cti a majetku.

Do té doby také spadá Valdštejnovo jednání se švédskou stranou. Než se ale mohlo přesunout do konkrétnější podoby, došlo 17. září 1631 k bitvě u Breitenfeldu. Už koncem října 1631 začal císař opět s Valdštejnem vyjednávat, aby převzal generalát. Na konci roku 1631 tedy Valdštejn převzal vrchní velení nad habsburskými ozbrojenými silami. Koncem května 1632 začaly Valdštejnovy pluky postupně vytlačovat saskou armádu a již 25. května byla osvobozena Praha. V bitvě u Lützenu, 16. 11. 1632, kde padl švédský král Gustav Adolf, zadržel poté Valdštejn definitivně švédskou ofenzívu a vrátil Habsburkům vojenskou iniciativu.

Počátkem roku 1634 byl ale Valdštejn zbaven vrchního velení. Císař jej označil za zrádce a spiklence a rozkázal jej co nejrychleji zatknout nebo zabít. Hlavním důvodem byla jeho údajná spolupráce s nepřátelskou stranou. V sobotu, před masopustní nedělí, dne 25. 2. 1634, byl v  domě na Dolním náměstí (Pachelbelův dům) v Chebu Valdštejn zavražděn.