Grafik Václav Ševčík
výstavní galerie
25. 2. - 8. 4. 2012

Výstava z díla výtvarníka, knižního grafika, fotografa Václava Ševčíka věnovaná k jeho 80. narozeninám. Představuje průřez jeho celoživotní tvorbou, které dominují plakáty, knižní grafika a další formy užité grafiky. Ševčíkova práce i osobní život je úzce spjatý i s naším regionem. 

Grafik Václav Ševčík - neokázalá služba výtvarnému řemeslu a lidskosti

Václav Ševčík se narodil v Prostějově v rodině známých fotografů. Fotoateliér jeho rodičů byl od 30. let 20. století jedním z nejmodernějších v tehdejším Československu a po znárodnění fungoval až do 90. let pod hlavičkou družstvo Fotografia. Otec Václava Ševčíka sám navrhoval a konstruoval moderní systémy ateliérového osvětlení i fotopřístroje. Ševčíkovi byli věrnými a aktivními členy Sokola, v rodině vládl vlastenecký duch, což autora ovlivňuje po celý život. Stejně tak i řemeslná preciznost a nároky na maximální profesionalitu vštípené v rodinné fotografické firmě.

Po četných studijních a pracovních peripetiích se Václav Ševčík stal v roce 1953 žákem prof. Františka Muziky na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze v oboru užitá grafika a malba. Profesor Muzika byl nejen vynikající malíř, ale také významný knižní grafik. Vedl studenty ke klasické tj. konzervativní estetice vycházející z jednoduchosti tvarů, perfektní znalosti typografie, barevné kultivovanosti a respektování autora a díla. Tento přístup rovněž významně ovlivnil Ševčíkovu tvorbu.

Václav Ševčík se od konce 50. let věnuje četným výtvarným aktivitám, které zahrnuje široký pojem „užitá grafika“. Navrhoval záhlaví mnoha časopisů, jeho rukopis nese řada knižních obálek a divadelních programů, upravoval monografie pro nakladatelství Odeon, Mladé letá, Panorama, Orbis, SNTK, Academia, atd. Několik desetiletí graficky upravoval prestižní pětijazyčný časopis Kovoexport a měsíčník Rodina a škola, patnáct let tvořil pro Národní galerii plakáty a náročné katalogy výstav. Vymýšlel četná loga, dříve řečené „knižní značky“, nápadité jsou jeho ex libris a novoročenky. Věnoval se i ilustraci, jeho doménou je typografie.
V našem regionu vytvořil grafickou úpravu edice Jičínsko vydávané Městkou knihovnou Václava Čtvrtka v Jičíně nebo logo Nadace rodného domu Fráni Šrámka v Sobotce. Z jeho dílny je např. i kresba panoramatického pohledu na město Sobotka a plakát pro výstavu a oslavy k výročí 375 let gymnázia v Jičíně.

Dominantou Ševčíkova díla jsou plakáty, pro něž je charakteristické použití fotomontáže, koláže a další kombinace grafických technik. Podstatná je však jejich apelativnost, která vždy míří k něčemu pozitivnímu a lidsky prospěšnému, k ideálům morálních hodnot. Jeho politické plakáty vyzývají ke svobodě a demokracii v tradičním masarykovsko – havlovském duchu, reflektují tragédii sovětské okupace v srpnu 1968, smrt Jana Palacha a Jana Patočky, podporují Chartu 77. Během normalizace mohla tato Ševčíkova díla oslovit jen okruh jeho nejbližších známých a přátel, přesto v kontextu doby nesou velký význam.
Se ctí a hlubokým přesvědčením, že je nutné svobodu  a demokracii podporovat nejen slovy, ale především pracovními a tvůrčími aktivitami se podílel na vydávání a distribuci samizdatů, s manželkou Zuzanou pořádali v jejich domě četná kulturní setkání, přednášky, divadelní představení, koncerty, diskusní večery, jejímiž účastníky a aktéry byly umělci, vědci, studenti, často z řad  disidentů, sympatizanti nebo i signatáři Charty 77. Čelil perzekuci StB.
Již v prvních dnech Sametové revoluce vytvořil známý plakát Svobodné volby s monumentální tichou siluetou pomníku svatého Václava a plakáty podporující Občanské fórum.
Od 90. let pokračuje v přípravě kulturních plakátů a katalogů k výstavám, v přípravě a grafické úpravě knih, s oblibou i k místním tématům rodného Prostějova.
Veřejnosti v našem regionu může být  Ševčíkovo dílo známé z výstav ve Starých Hradech v letech 1990 a 1995, na Šolcově statku a v Knihovně Fráni Šrámka v Sobotce v r. 1998.
K Českému ráji váže Václava Ševčíka dlouholetý vztah prostřednictvím usedlosti Žďánek na Sobotecku, která po generace náleží k rodině Novákových a kam začal jezdit se svou ženou Zuzanou. V jeho péči prošla rodová chalupa rekonstrukcí a zůstala místem velkých rodinných a přátelských setkání.

„Setkání s Václavem Ševčíkem má rozměr obecně mravní, protože jsme v kontaktu s osobností, jehož mravní integrita je, navzdory všem peripetiím doby, nezpochybnitelná a je důkazem toho, jak lze překonat nepřízeň času věrností k nadčasovým hodnotám,“ napsal jeho celoživotní přítel Jaroslav Med.

Ač je Ševčíkovou doménou plakát, tedy výrazné stručné sdělení, které má svou nápadností a nápaditostí strhnout pozornost a diváka silně oslovit, sám autor svou rozsáhlou, významnou a perfektní práci předkládá neokázale. Pracuje „ve službě“, pro téma, pro dílo.

„Většina Ševčíkových prací, i když byly mnohdy určeny jen pro časově omezenou potřebu, nezestárne. Jsou výsledkem poctivé umělecké práce, která ani po letech neztratila na své hodnotě. Mají svůj vlastní osobitý rukopis a dokumentují zároveň i vývoj a kulturní úroveň české užité grafiky. Stojí za to si je prohlédnout a seznámit s nimi i nejširší veřejnost,“ zve na jičínskou výstavu filmový historik a publicista Karel Tabery.

Výstava v zámecké galerii Regionálního muzea a galerie v Jičíně byla zahájena v pátek 24. února v 16 hodin. Při slavnostním otevření výstavy promluvil literární historik a kritik Jaroslav Med, autorovy oblíbené slovenské písně zpívala Veronika Vildmanová za klavírního doprovodu Markéty Maškové. Po vernisáži následovalo přátelské setkání u sklenky vína a beseda s Václavem Ševčíkem.

Alena Anna Kyselo, RMaG v Jičíně
(s použitím textů Karla Tabery, Jaroslava Meda a Václava Ševčíka)